Již mnohokráte předtím jsem slyšel o astrálním cestováním. Dosti mě lákalo to umět taky. Tak jsem dle návodu uvedeném v jedné "obyčejné" knize přečet jak na to. Klasický návod, který čtenář jistě zná. Jestli ne, tak si ho může přečíst na konci článku, je jich tam uvedeno opravdu mnoho. Lehl jsem si na postel a zkusil přivodit vibrace. A ono to skutečně fungovalo. Tedy alespoň ty vibrace. To tak bylo všechno. Zkoušel jsem to ještě dál. Ale tělo jsem nikdy neopustil. Do týdne mě to přestalo bavit. A tak jsem si žil jen tak spokojeně dál. Až do jednoho krásného dne o asi čtvrt roku později. Zas tak krásný den to nebyl, venku sice bylo pěkně, ale já se strašlivě nudil. Pustil jsem si televizi, snažíce se nudu zahnat. V televizi nic nedávali. Tak jsem si pustil na videu Rocky 3. a po něm Rocky 4. Když skončili oba filmy, během kterých sem seděl na gauči, vstal jsem a šel video vypnout. Udělal jsem asi 3. kroky, během kterých jsem došel k videu ( nemáme tak velký byt ). Najednou se mi začalo zatmívat před očima a já jsem cítil nutkání se pořádně protáhnout, což jsem taky udělal. Všechno kolem mě zčernalo. Pak jsem viděl úplně normálně. Ale trochu zmateně. Slyšel jsem dutou ránu a cinkot nějakého keramického květináče. Podíval jsem se oním směrem na levo na zem. Uviděl jsem převrácený květináč z něhož byla na koberec vysypána hlína. Vedle něj jsem viděl ležet svoje tělo. Strašně jsem se tomu začal smát, ale mého smíchu nebylo slyšet. Pak už si jen pomatuji, jak jsem vstával ze země a všechno kolem mě nějak vibrovalo ( všechno, na co jsem se podíval se přibližovalo a oddalovalo ). Ještě jsem se smál ( je to divné, ale skutečně jsem se tomu smál ), nevěděl jsem, co to bylo. Když ono vibrování ustalo a já jsem viděl normálně, tak jsem se podíval za sebe. Viděl jsem převrácený květináč. Uvědomil jsem si, že to nebyl výplod mé fantazie nebo tak něco. To byla skutečnost. Šel jsem vedle do pokoje, zeptat se bráchy, jestli něco neslyšel. Prý slyšel ránu. Postupně mi to docházelo: omdlel jsem, zatímco mé fyzické tělo padalo k zemi a bouchlo se o onen květináč, tak mé astrální tělo zůstalo nehybně stát. Pak se samo dostalo do normálního těla a já jsem vstal. Byl to pro mě první opravdový důkaz,že to opravdu jde: Vyletět ven!
2: ( asi 14 let )
Předtím, než popíšu svůj výlet mimo tělo bych se chtěl zmínit o jedné věci: Již od 11 let se mi stávalo v noci toto: Šel jsem spát, ale nemohl jsem usnout, stále jsem se převaloval v posteli a přemýšlel o všem možném. Stále jsem si říkal, že chci usnout. Nic nepomohlo. Stávalo se to většinou kolem 2 nebo 4 hodiny ráno. Uvnitř své hlavy jsem uslyšel:"Bzzz". Poprvé mě to vyděsilo, říkal jsem si, co to je. Později mi to už nevadilo, signalizovalo to, že hrůza teprve přichází. Dál jsem se převaloval v posteli a asi tak jednou za 2 minuty mi takto zabzučelo v hlavě. Asi po 10 minutách jsem zavřel oči a zjistil jsem, že se nemohu hýbat. Bylo to pro mě strašné. Snažil jsem se tomu ubránit, alespoň trochu se pohnout. Nic se nedalo. Pokoušel jsem se hýbnout rukou, nic. Pak jsem se snažil otevřít oči, taky nic. Ani jazykem jsem nemohl hýbat. Tento stav trval asi 2 minuty. Děsivé dvě minuty. Pak se chvilku nic nedělo. Pak opět to samé. Opakovalo se to asi 5x. Tyto příhody se mi stávali zpočátku jednou za měsíc, později jednou za asi dva měsíce. Opravdu si na to nešlo zvyknout, vždy, když jsem nemohl usnout, začal jsem se bát, že to přijde. Od okamžiku, kdy mi poprvé zabzučelo v hlavě jsem se bál zavřít oči. Nemohl jsem přijít na to, čím to je. Vymyslel jsem si spoustu teorií, třeba i (teď se tomu musím smát, ale předtím mi do smíchu nebylo ) to, že přilítli mimozemšťani, začali mě paralyzovat a pak na mě chtěli dělat pokusy. Tak po roce těchto zážitků mě napadlo, co kdybych zkusil opustit tělo? Poprvé jsem netrpělivě očekával "tu" věc. Přišlo to opět jedné noci. Když jsem se poprvé nemohl pohnout. Tak jsem se uklidnil a řekl jsem si něco jako:"Chci opustit svoje tělo." Trochu jsem to spojil i s vizuální představou. Vůbec nic se nestalo. Normálně bych to celé hodil za hlavu a řekl si, že tohle nikam nevede, ale tentokrát jsem to chtěl zkusit znova. Asi za měsíc se konalo to samé. Nemohl jsem se hýbat. Ležel jsem na boku na posteli. Jen nepatrnou myšlenkou mě napadlo:"Chci ven!", neřekl jsem to ( v duchu ), jen jsem na to pomyslel a hle !!! Vznášel jsem se u sebe v pokoji. Měl jsem z toho velkou radost. A hned jsem se chtěl někam podívat. Otočil jsem se napravo, ale k mému vyděšení se onen točivý pohyb nemohl zastavit. Točil jsem se dokola. Pak se mi nějak podařilo zastavit. Chtěl jsem proletět skrz okno ven na ulici, tam pak zamířit ke kamarádce do bytu, která bydlí naproti mě. Vyrazil jsem tím směrem. Asi jsem prošel oknem, nebo ne. Ale za ním. Mě obklopilo bílé světlo, jako by jste byly v místnosti s bílíma stěnama a bylo tam světlo. ( Omlouvám se, ale nedá se to dosti dobře popsat ). Pak už jsem se jenom ocitl ve svém těle a na tenhle zážitek jsem nemohl zapomenout. Bylo to mé skutečné první opuštění těla. Od té doby jsem se těšil na okamžiky, až zase uslyším v hlavě "Bzzz" Naneštěstí zmizeli. Od té doby jsem je měl asi tak 3x a konec.
3:
Jednou jsem se opět rozhodl, že bych mohl astrálně cestovat. Byl jsem doma sám. Šel jsem vedle do obýváku a lehl si na gauč. Začal se uvolňovat atd. Po nějaké době jsem uslyšel:"Bzzz" uvnitř své hlavy. Připadal jsem si unavený, takže jsem tomu nevěnoval moc pozornosti. Pak se to ozvalo asi 2x. Pak chvilku nic. Najednou jsem uslyšel mužským hlasem: "Já tě pozoruju!" Vylekal jsem se, byl jsem přece doma sám, nikde nikdo v okolí. Bylo to vysloveno hodně nahlas, pro srovnání: Kdyby vám nějaký přítel řekl trochu hlasitěji to samé asi 1 centimetr od ucha. Vstal jsem, tím to pro mě skončilo. Posadil jsem se, kouknul se okolo sebe. Nikde nikdo. Byl jsem v pokoji a v celém bytě sám. Asi to byl nějaký duch, nebo můj duchovní průvodce.
4:
Přišel jsem domů z oběda u babičky. Šel jsem se napít do kuchyně a lehl jsem si na postel. Přemýšlel jsem jestli si mám pustit jednu relaxační kazetu. Ovšem na to jsem byl zrovna líný. Uvolnil jsem se, už jsem nedělal žádné postupné uvolňování. Zkoušel jsem chvíli metodu šplhání po imaginárním laně, ale bez úspěchu. Řekl jsem si, že se dostanu alespoň do hladiny alfa. Začal jsem počítat od 50 do 0. Cítil jsem, že to není ono, a tak jsem to ještě jednou opakoval. Teď už to bylo lepší. Poznám to podle toho, že celé mé tělo bylo strašně ztěžklé a zároveň zcela uvolněné. Zvednout ruku v tomto stavu jsem asi nemohl, připadalo mi, že je strašně těžká. Už jen pomyšlení na to, že bych tu ruku měl zvednout mě uvádělo do rozpaků. Začal jsem zalétávat myšlenkami, myslet na úplně jiné věci. Za chvíli se stalo toto: ležím na rozloženém gauči ve vedlejším pokoji a dívám se na televizi. Zrovna tam dávali Simpsnovy. Něco jsem při tom jedl. ( Toto byl lucidní sen, ze kterého jsem začal procitat ) Najednou jsem si uvědomil, že se nemohu pohnout. Byl jsem v transu, ale stále jsem se domníval, že jsem ve vedlejším pokoji. Myslel jsem na to, že chci opustit tělo a v tu chvíli jsem jej začal opouštět. Začal jsem z něj pomalu vylétávat. Obvykle, když astrálně cestuji, tak se zničehonic objevím někde nad sebou, nebo někde úplně jinde. Ale nyní jsem prožíval samotný výstup z těla za plného vědomí. Byl to úžasný pocit. Nezažil jsem sice smrt. Ale myslím si, že tohle je to, když umíráte. Zavřete oči a pak jen zjišťujete, že opouštíte svoje tělo. Tento výlet, byl opravdu výlet. Chvilku jsem se vznášel nad svým tělem a pak jsem klesnul zpět. Tím to skončilo.
5:
Byl jsem u babičky. Šel jsem si lehnout,ale nemohl jsem usnout. Řekl jsem si, že zkusím astrálně cestovat, i když se mi do toho moc nechtělo ( byl jsem línej. ) Moje lenost převládla a já jsem se dál převaloval v posteli. Hluboko v noci se mi ozvalo v hlavě mě známé "bzzz", pak "vzzz" na vyšší frekvenci. Za chvíli jsem seděl před stolem a jedl jsem polívku, která byla horká. Začal jsem slyšet nějaký pravidelný zvuk, který byl strašně nepříjemný. Uvědomil jsem si, co tady vlastně dělám: Jak to, že před chvílí jsem ležel v posteli a najednou tady ( asi ) obědvám? Byl jsem v tu ránu zpět ve svém těle a nemohl se pohnout. Pomyslel jsem na to, že chci ven. Vznášel jsem se uprostřed místnosti. Onen zvuk, který jsem měl v tom snu, ze kterého jsem procitnul, jsem stále slyšel. Bohužel k mé nelibosti se k němu přidalo to, že jsem se pohyboval dozadu ( jakoby malými skoky ), jako by mě tam něco táhlo. Vůbec to nešlo zastavit. Tak to jsem se pozpátku dostal až ke konci pokoje. Prolétl jsem zdí. Dostal jsem strašný strach, že se nedostanu zpátky do těla. Tím, jak jsem ten strach dostal, tak právě on mě dostal zpátky do těla. Probral jsem se a byl jsem rád, že to je za mnou. Ležel jsem dál na posteli. Po chvíli jsem opět slyšel "bzzz" uvnitř mé hlavy. To se opakovalo asi 5x, pak jsem se opět nemohl pohnout. Asi jsem byl v transu. Nevím proč, ale znovu jsem chtěl ven. Podařilo se to, vůbec jsem si nikdy nepomyslel, že vycestuji 2x za noc. Vznášel jsem se kousek od svého těla. Naštěstí na svém místě a nic mě netáhlo dozadu. Napadlo mě, že bych mohl projít zdí a trochu si to vychutnat a zjistit jaké to je. Dostal jsem se do zdi. Pocítil jsem takový nezvyklý pocit, jako bych byl tou zdí sevřený a ta byla zároveň tak volná a nehmotná, že jsem v ní vlastně sevřený nebyl. Cítil jsem něco jako lepší vibrace.( Musím říct, že bych se mohl snažit sebevíc, ale tohle nejde popsat, to si každý prožijte sám a poznáte jaké to je. Zkuste někomu popsat, jak chutná sůl. Pro počítačové hráče by se to mohlo přirovnat ke hře Descent, kde nabíráte energii v energickém tunelu ) Vyletěl jsem ze zdi zpět do svého pokoje. A ani nevím jak mě to napadlo, ale dělal jsem takovou věc, která by v normálním těle vypadala, že nohy máte pevně přichycené v prostoru a horní částí těla rotujete kolem pomyslné osy. Docela mě to bavilo. Prošel jsem zdí do vedlejšího pokoje. Kde jsem onu hříčku udělal zase. Pomyslel jsem na to, co tady blbnu, že bych měl trochu poznávat své okolí. Napadlo mě že bych se mohl vznést na střechu. ( Byl jsem zrovna v 7. patře 13ti patrového paneláku ) Hned jak jsem na to pomyslel, začal jsem stoupat nahoru. Proletěl jsem ostatní patra a stanul jsem na střeše. Vedle onoho paneláku stál další, stejně vysoký. Řekl jsem si, že se na něj musím podívat. "Šel" jsem k okraji střechy. Nahlédl jsem dolů. Věděl jsem, že se mi nemůže nic stát, že nemohu spadnout. Ale přirozeně to byl opravdu divný pocit. Byl jsem na okraji paneláku a "vykročil jsem" vpřed do vzduchu. Vznášel jsem se na místě asi 1,5 metrů od okraje střechy a díval se dolů. Najednou jsem "vypadl". ( tak říkám chvilce, kdy najednou o sobě nevím a pak se buď probudím, nebo se v lepším případě ocitnu na úplně jiném místě) Toto byl ten lepší případ. Najednou jsem se z jakéhosi vyššího patra v nějakém paneláku snesl o patro níž. Vznášel jsem se nad schody. Hleděl jsem směrem k bílé stěně a po mé levici nad schodama byly hnědé dveře, které logicky museli vést do nějakého bytu. Přiletěl jsem k nim a prošel jima. Byl jsem v nějaké kuchyni. Po levé straně byla kuchyňská stěna s hnědýma skříňkama. Došel jsem směrem k nim a ještě jednou udělal svojí hříčku, tentokrát s prolétáváním skříněk. Potom jsem zamířil k pokoji, který byl naproti oné kuchyni. Vlétl jsem do něj. Byl to malý pokoj, hlavně na šířku. Byl jsem u jeho pravé stěny a rozhlížel se po místnosti. Nalevo na protější stěně byly nějaké poličky, na kterých byly voňavky, nebo tak něco. Vedle ní napravo bylo křeslo potažené černou kůží. Vedle něj byl asi nějaký stolek a na něm malý ubrus ( tohle si už přesně nepomatuji ). Úplně napravo v rohu byla televize, která stála na nějakém stolku. Za gaučem bylo asi okno. Když jsem se takto porozhlédl, tak do pokoje přišla nějaká holka, tak asi kolem 17 let. Měla pruhovaný krátký tričko a zrzavý vlasy. Byla pěkná, přišla do toho pokoje, prudce si sedla na ten gauč, vzala vysílačku a zapnula si televizi. Ona mě samozřejmě neviděla. Duchové vidět nejsou. Já jsem si jí taky teda nevšímal ( Což je divné, abych já si nevšímal nějaký holky ). Letěl jsem se podívat blíž k poličce, abych se podíval, co na ní všechno je. ( to jsem popsal výše ). Vrátil jsem se opět do svého výchozího místa. Měl jsem v úmyslu odsud odletět. Podíval jsem se naposled na ní. A tak jsem vyzkoušel jí telepaticky něco říci. Říkal jsem jí: "Hele, podívej se na mě. Já jsem tady. No tak. Podívej se na mě." Marně, to se nepovedlo. Pak jsem zase vypadl. Objevil jsem se na nějakém prostranství. Mohla to být široká ulice. Nebo byly ty baráky jenom na levé straně. Všude byl klid. Po stranách té ulice stály auta. Šel jsem směrem dopředu. "Ušel" jsem asi 200 metrů. Když jsem došel k nějaké zahradě. Byl to černě natřený plot. Za ním byly lidi, kteří seděli u stolů a pili pivo. Byla to asi nějaká hospoda se zahrádkou. Došel jsem dál až k vchodu do oné zahrádky. Byla tam taková branka. Která měla nad sebou oblouk, ve kterém byl napsán název té hospody, která byla za ní. Přečetl jsem si ten název. Zdál se mi povědomí. Říkal jsem si, že ho nesmím zapomenout, že se třeba zítra podívám do zlatých stránek. A to místo najdu, abych si to ověřil. ( Bohužel jsem ho zapomněl, jak se dalo čekat ) Pokračoval jsem dál tou ulicí. Došel jsem k nějaké bílé budově. Proletěl jsem plotem a dostal se k ní. Napadlo mě, co kdybych třeba nemohl projít dovnitř. Myslel jsem na to, že to třeba nepůjde. Zároveň jsem v to doufal. A opravdu - moje (asi) sugesce byly účinné. Dorazil jsem k té budově a chtěl projít stěnou. Vůbec to nešlo a já se o ní zastavil. Dal jsem na ní svoje astrální ruce, pod kterýma jsem opravdu tu zeď cítil. Hned jsem to zavrhl a řekl si, že prostě chci dovnitř. Při dalším pokusu projít stěnou jsem opravdu prošel, ale nebylo tam nic k vidění. Jen nějací hudebníci tam hráli. ( Zdá se mi to divné, co by nějací hudebníci dělali no tom místě tak pozdě v noci ) Vznesl jsem se na střechu. Byla to malá jednopatrová budova. Nad ní se ještě tyčili stromy. Z nějakého se tam pravděpodobně dostala jedna kočka. Začal jsem nějak ztrácet energii. Bylo mi nějak divně. Svět kolem mě byl úplně normální, ale já jsem nějak uvadal. Zrovna vedle mě skočila ta kočka. Všiml jsem si jí a napadlo mě, že zvířata vidí duchy. Ani mě to napadat nemuselo, protože bych to jinak hned zjistil. Kočka se zastavila, podívala se na mě, udělala asi 2 kroky a máchla po mě prackou. V tu chvíli jsem věděl, že mě vidí. Ovšem mě bylo čím dál, tím hůř. Pak jsem viděl nějaký slepice, byl už den, bylo světlo. Pak jsem se jen probral ve svém těle a nemohl skoro uvěřit tomu, co všechno jsem prožil. Do této chvíle jsem vždy vylétl ze svého těla a za chvíli v něm byl zase. Teď to bylo strašně dlouhé a objevil jsem přitom mnoho nových věcí.
6.
Byl jsem na chalupě. Ten večer jsem šel na diskotéku, kde jsem hodně chlastal. Když jsem se tak kolem půl třetí vrátil domů. Šel jsem si logicky lehnout. Napadlo mě, že bych mohl astrálně cestovat. Zkoušel jsem se uvolnit, což se mi taky podařilo. Ale myslel jsem stále na jednu holku z diskotéky, takže jsem se nemohl na ast. c. soustředit. Radši jsem se soustředil na ní. Po nějaké době jsem ležel na boku. Alkohol stále bloumal v mé krvi. Uvnitř hlavy jsem slyšel klasické "Bzzz". Po chvilce jsem zjistil, že se nemohu hýbat. Chtěl jsem se dostat z těla, ale zrovna se mi to nepodařilo. Ležel jsem tam dál bez hnutí a bez možnosti se pohnout. Najednou jsem uslyšel hlas ( jako v bodě 3. ). Který mi položil nějakou otázku. (asi mě) Chtěl jsem mu odpovědět, ale něž jsem to udělal, tak na ni odpověděl někdo jiný. Pak jsem se probral. Za pár minut jsem usnul. Tímto jsem dokázal, že tvrzení některých knih jsou nepravdivá. Myslím těch, ve kterých se píše, že pod vlivem alkoholu se nedá nic "vyššího" provádět.
7:
Byl jsem na chalupě. Po obědě jsem si šel jakoby lehnout. Tím myslím s úmyslem astrálně cestovat. Lehl jsem si na postel. Nějak jsem se nechtěl uvolnit, tak jsem si nasadil obří sluchátka a postil si kazetu s relaxační hudbou. Ona kazeta nebyla zrovna nejdelší, takže za chvíli skončila. Normální by bylo si ty sluchátka sundat a pokračovat dál, ale mé tělo bylo už úplně uvolněné a nechtělo se mi zdvihat ruku, abych si je sundal. S nimi nasazenými jsem si ještě počítal od 50 do 0. Pak jsem začal přemýšlet o jiných věcech. Už si ani nepomatuji, jak přesně jsem se dostal z těla ( Bylo to před půl rokem, co tohle nyní píšu. ) Ocitnul jsem se u nás doma v Praze v našem bytě. Vznášel jsem se v obývacím pokoji kousek před lustrem asi 30 cm pod ním. Vyletěl jsem na jeho úroveň, abych si ho lépe prohlédnul. Tak jsem si ho prohlédl, ale nic zajímavého na něm nebylo. Podíval jsem se doleva. Na zdi přede mnou byla lampička, která tam ve skutečnosti není. Přiletěl jsem k ní blíž, abych si jí prohlédl. Podíval jsem se na ní. Opravdu tam byla. Za chvíli mě přestala zajímat. Obloukem jsem přelétl pokoj kolem všech stěn ( samozřejmě včetně oken. ) Když jsem letěl kolem stěny napravo ode dveří všiml jsem si, že jsou tu na stěnách samé lampičky. Jedna vedle druhé. Hned mě to napadlo, stal se mi efekt Alenky v říši divů ( efekt, kdy ve známých prostorách objevíte věci, které tam ve skutečnosti nejsou. Např.: v pokoji objevíte dveře, které tam ve skutečnosti nejsou. Projdete-li jimi, můžete se ocitnout v hodně podivném světě, kde je všechno možné. ) Doletěl jsem opět doprostřed místnosti před lustr. Zamířil jsem si to k té lampičce, kterou jsem viděl první. Ještě jednou jsem si jí prohlédl a chtěl jsem projít zdí do vedlejšího pokoje. Procházel jsem zdí, .xxxx.., objevil jsem se znovu uprostřed obýváku před lustrem. Záhada! Chtěl jsem vyletět opět na jeho úroveň, ale jak jsem chtěl letět výš, tak mě něco silně táhlo dolů. Vzdoroval jsem, ale bylo to silné. Ona síla mě táhla na zem ( na podlahu ). To jsem si přece nemohl nechat líbit. Ještě jednou jsem chtěl vyletět výš. Zase mě to začalo táhnout dolu. Sebral jsem všechny svoje mentální síly, abych to vládl. Jak jsem se tak snažil, tak mnou začaly procházet vibrace, které neustále sílily. Byly stále silnější. Prostředí kolem mě se začalo měnit. První jsem viděl kolem sebe barevné mraky ( pouze přirovnání ), které pak svojí barvu změnili na bílou a zhoustly. Byl jsem obklopen mlhou a vibrace, které mezitím dosáhli maxima pomalu slábly. Mlha přede mnou začala opadat a přede mnou jsem viděl nějaké tmavé prostředí. Věděl jsem, že jsem v nějaké vyšší dimenzi. Přede mnou asi tak 4-5 metrů seděl nějaký muž v lotosové pozici. Asi meditoval. Vypadal, jak nějaký šaolinský mnich ze seriálu "Kung fu - legenda pokračuje" Začal jsem se docela bát, abych se dostal zpět do těla. Tento strach mě tam ihned přenesl. Pak jsem se probral ve svém těle. Nyní si myslím, že jsem byl v budhické dimenzi, tj. mezi mentalní a atmickou dimenzí.
8:
Byl jsem na táborě. Spal jsem ve stanu, a najednou jsem se vznášel v jednom úplně jiném stanu. Byl oranžový, takže mi došlo, že asi nejsem ve svém, který byl modrý. Chtěl jsem se otočit, ale než jsem to stačil udělat, byl jsem opět ve svém těle.
9:
Tato zkušenost se stala asi o den později, měla docela podobný charakter. Vznášel jsem se kousek vedle tábora nad jednou silnicí. Měl jsem výhled na celý tábor, já se zaměřil na stany, ke kterým jsem se začal pohybovat. Doletěl jsem asi 200 metrů do svého stanu a vstoupil do svého těla. Hmmm: To je u mě divný, jelikož jsem vždy rád, že jsem venku. Takže se mi nikdy nechce do těla zpět. Nechápu, proč jsem to udělal.
10:
Ležel jsem ve stanu a nemohl jsem usnout. Ležel jsem tam tak a díval se v šeru před sebe. Uslyšel jsem v hlavě známé: "Bzzz", ale ignoroval jsem jej. V jednu chvíli jsem zavřel oči a měl je zavřené, ale udivilo mě to, že jsem viděl skrz ně. Absolutně přesně, nezkresleně jsem pozoroval jsem to, co bylo přede mnou
11:
Ke konci poledního klidu na táboře jsem si šel lehnout. Byl jsem zvláštním způsobem unavený. Vždy, když jsem byl tímto způsobem unavený, tak jsem věděl, že mě čeká astrální cestování. ( I když bych ho nechtěl, tak to přijde samo ) Lehl jsem si do stanu a ležel. Už si toho moc nepomatuji - tím, že jsem si to nezapsal hned. Vím zajímavý konec tohoto výletu. ... byl jsem někde ve skladu nějakého železného haraburdí. Vznášel jsem se tam vedle paleťáku a pozoroval okolí. Už mě to tam moc nebavilo, tak jsem se chtěl dostat zpět do těla. Pomyslel jsem na to, ale nic. Říkal jsem si, jak to, že to nefunguje a dostal jsem strach. Myslel jsem na to a nic se stále nedělo. Řekl bych tak po dvou minutách reálného času se mi to podařilo. Vstal jsem ve svém stanu, posadil se na postel a oddechl si, že je to pryč, že jsem ve svém těle. Před stanem byly nějaká děvčata, která nevím proč se začala ptát, co se mi stalo. Řekl jsem jim, že jsem astrálně cestoval a nemohl jsem se dostat zpět do těla. Ještě jsem jim řekl, jak to bylo nebezpečné. ( Bohužel jsem zjistil, že toto není skutečnost ) Otevřel jsem oči a teprve vstal z postele. Posadil jsem se na postel a divil se, co to bylo zač. Asi jsem tak chtěl zpět do těla, že jsem si přivolal sen, ve kterém jsem se takto probudil. Tomu snu jsem uvěřil, že je to skutečnost a nevěděl jsem o sobě. A teprve teď jsem se skutečně probudil.
12-13:
Zde společně chci popsat zážitky, které spolu sériově souvisí. Uprostřed srpna roku 2000 jsem astrálně cestoval. Vznášel jsem se nad svým tělem. Přemýšlel jsem, kam bych mohl letět. Napadla mě kamarádka z tábora, která věděla, že astrálně cestuji. V dopise mi napsala, že až budu astrálně cestovat, tak ať jí přijdu navštívit a pak bych jí popsal, jak to u nich vypadá. Byl jsem rád, že jsem dostal nápad, kam bych mohl zaletět. Ovšem radost brzy pominula, protože jsem zapomněl, jak se ona kamarádka jmenuje. Usilovně jsem nad tím přemýšlel, ale vůbec mě to nenapadlo ( nevěděl jsem a ani teď nevím, jestli je důležité vědět jméno ) Snažil jsem se na ní myslet a doufal jsem, že se k ní přenesu. Nic se nestalo. Vizualizoval jsem si jí před sebou a chtěl se tím nějakým způsobem za ní dostat. Opět bez výsledku. Asi o týden později jsem zase astrálně cestoval. Vznášel jsem se někde v místech, kde jsem tu dobu pobýval. Nenapadlo mě samozřejmě nic jiného, než letět za kamarádkou, na jejíž jméno jsem si už vzpomněl. Byl jsem tedy v té nějaké místnosti. Představil jsem si její obličej před sebou a v mysli jsem si říkal její jméno. Chvíli se nic nedělo a já myslel, že ani nebude. Po nějaké době ( ani nevím, jestli to bylo kvůli tomu ) se vedle mě objevil něco jako astrální vír. ( Je to samozřejmě blbost, ale ono to tak vypadalo ) Ten mě do sebe vtáhl, obkroužil jsem jeho vnější strany a dostal jsem se do jeho středu, ten mě pak "vyhodil" nějakým směrem. Letěl jsem v tunelu, který vypadal jak v tom filmu "Hvězdná brána", když procházeli branou. Všechno se nějak zrychlilo. Dostal jsem strach, protože jsem nevěděl, co se se mnou děje. Onen strach mě dostal zpět do těla.
14: Sobota 16.9. 2000
Byl jsem doma sám, rodiče odjeli na chatu. Hrál jsem na elektrickou kytaru, psal program na počítači a nakonec jsem se rozhodl, že bych mohl zkusit astrálně cestovat. Měl jsem pochyby, jelikož už jsem to dlouho nedělal. Lehl jsem si na postel a ležel. Nezkoušel jsem se nějak uvolňovat, zdálo se mi, že už jsem uvolněný dost. Přesto jsem za chvíli s postupným uvolňováním začal. Poznal jsem, že se dalo uvolnit ještě víc. Zalétávali mi myšlenky. Snažil jsem se některé z nich potlačit. Chtěl jsem počítat tradičně od 50 do 0, ale zdálo se mi to příliš dlouhé, tak jsem počítal od 20 do 0, chvíli relaxoval a pak znovu. Pak se to stalo, začal se mi zdát (polo)lucidní sen. Seděl jsem v obýváku na gauči a díval se na televizi, nevím co tam dávali, ale bylo to video. Ten film už končil, jako poslední tam přiběhla nějaká ženská, začala fotit s bleskem, přičemž naposled blejskla i do kamery a začali bežet titulky. Zavřel jsem oči ( Zkušení vědí, že ve snu nejdou zavřít oči - záhada ) a byl jsem velice unavený. Už jsem ani nechtěl otevřít oči. Bál jsem se, že si matka bude myslet, že jsem usnul a že mě půjde probudit. Díky tomu, že jsem chtěl astrálně cestovat, tak by bylo nepřípustné, aby mě šla probudit. Naposled jsem otevřel oči a viděl bratra, jak kolem mě procházel. Zavřel jsem oči naposled. Najednou jsem zjistil, že se nemohu hýbat. "Co s tím?", pomyslel jsem. Záhadně mi trvalo dost dlouho, než mi došlo, že bych mohl vylítnout ven. Pomyslel jsem na to, že chci ven. To, co jindy fungovalo, tak teď ne! Zkusil jsem si představit, že jsem v obýváku před televizí a to mě vysunulo z těla ven. Teď jsem už byl opravdu venku. Díval jsem se před sebe. Všechno jsem viděl naprosto ostře a normálně tak, jako kdybych tam stál ve skutečnosti. Všechno bylo OK, až na to, že tam nebyla naše televize. Podivil jsem se tomu. Chtěl jsem vzlétnout vzhůru, začal jsem stoupat. Když jsem byl asi tak pod stropem, tak jsem začal přemýšlet, koho bych navštívil. Tím se můj pohyb nahoru samozřejmě zastavil. Zrovna mě nikdo nenapadal, tak jsem si řekl, že půjdu rovně. Prošel jsem zdí, ale kupodivu jsem do druhé místnosti nedošel. Místo toho jsem byl opět ve svém těle před televizí. "Ještě", říkal jsem si. Marně. Jak jsem tam tak ležel, tak jsem si uvědomil, že vlastně nejsem v obýváku na gauči. Tam se totiž nedá normálně ležet tak, aby jste se dívali na televizi. Zjistil jsem, že jsem ve svém pokoji. Protáhl jsem se a vstal jsem.
15. Úterý x. listopadu 2000
Tento zážitek se mi stal asi před měsícem a půl, takže už jsem na něj skoro zapomněl, takže píšu jen stručně. Přišel jsem ze školy s jasným úmyslem astrálně cestovat. Lehnul jsem si na postel a započal s uvolňováním. Šlo to docela snadno. Přidal jsem ještě počítání od 50 do 0. Po nějaké té době jsem se octnul v transu. Začali vibrace a já jsem si řekl, že chci ven. V tu chvíli jsem se vznášel ve vedlejším pokoji, napadlo mě podívat se za dvorek, do nějakého baráku. Pomalu, ale jistě jsem se začal pohybovat směrem, ke kuchyni, kde jsem měl v úmyslu dostat se do nějakého baráku. Když jsem prolétával skrz předsíň, spatřil jsem bratra, pomyslel jsem, hlavně aby mě nešel vyrušit, nebo domněle vzbudit! Pokračoval jsem dále, vylétl jsem skrz kuchyni na dvorek, pohybujíce se dále. V jednom okamžiku jsem se začal ztrácet, cítil jsem svoje tělo a zároveň jsem byl mimo něj. Tohle se mi ještě nestalo. Své tělo jsem se snažil ignorovat, ale cítil jsem ho čím dál víc. Nakonec jsem byl v těle a zároveň venku na dvorku, stále se snažíc přerušit spojení s mým tělem. Byl jsem ve svém těle a chvilku viděl skrz svoje oční víčka na strop, zároveň s tímto jsem se díval po dvorku. Ten zmatek se nedá popsat, až se vám to stane, tak poznáte. Nakonec vyhrálo moje tělo, ve kterém jsem se probudil.
16. Úterý 5. prosince 2000
Přišel jsem ze školy a chvíli pracoval na počítači. V jednu chvíli jsem vstal a zjistil, že jsem nějaký unavený. Došlo mi, že to je příznak toho, že budu brzo astrálně cestovat. Dodělal jsem si tedy onen program, vypnul počítač a lehnul jsem si na postel. Zrovna mi nějak nešlo uvolňování, které jsem prováděl. Po chvíli jsem se přestal uvolňovat, neboť jsem zjistil, že mé tělo je tak uvolněné, že už to dále nemusím dělat. Začal jsem počítat od 50 do 1. To jsem bohužel nedokončil, protože jsem začal přemýšlet o úplně jiných věcech. Počítal jsem tedy znova, ovšem od 20 do 1. Chvíli jsem tam tak ležel a přemýšlel o svém minulém zážitku, myslel jsem stále na to, abych tak nejásal, až se octnu v transu. Tak jsem tam tak přemýšlel, až jsem sklouzl do děje, kde jsem seděl před stolem a přesouval nějaké předměty na něm. V tom jsem si uvědomil, že to je blbost, proč bych totiž seděl před stolem a přesouval předměty? Náhle mnou začaly cloumat mohutné vibrace. Cítil jsem tlak v hlavě a čekal, že brzy budu venku. V duchu jsem si říkal, nesmím se moc rozjásat. Úspěšně se mi dařilo držet ony vibrace po nějakou dobu, pak jsem pomyslel na to, že chci ven. Bohužel se nic nestalo. Začal jsem vnímat svoje tělo, při tom mě napadlo, že je všemu konec. Vibrace opět zesílili a já pomyslel na to samé, v tu chvíli jsem vyletěl z těla a začal stoupat ke stropu. Tam jsem se zastavil a začal si říkat:"Tak, rychle co teď, než to skončí." Cítil jsem, jak opět začínám klesat a procitnul jsem opět v těle. Trvalo to asi tak 10 sekund. Příště se musím víc snažit, na takové myšlenky nemyslet.
17. Čtvrtek 7. Prosince 2000
Bylo časné ráno, v 6 hodin mi zazvonil budík, je to ten typ budíku, který nevypne dokud ho nezmáčknete. Většinou ho mám položený vedle postele. Ale onehdy jsem ho musel složitě po tmě hledat. Navíc mě přerušil docela pěknej sen. Lehl jsem si zpět do postele s tím, že dál usnu. Ležel jsem tam tak, když v tom se začali ozývat známé zvuku uprostřed hlavy signalizující, že brzy skončím v tranzu. Toto bzučení se pravidelně opakovalo a já jsem jej díky své ospalosti ani nevnímal. V jednu chvíli jsem ležel na boku, říkal jsem si, jestli už nejsem v tranzu. Zkusil jsem pohnout palcem na levé ruce, ale nic se nestalo. Pokusil jsem se otevřít oči, ale marně. Sláva jsem v tranzu, pomyslel jsem. Snažil jsem se udržet v tranzu co nejdéle. Vydržel jsem v něm opravdu nejdéle v životě, ale bohužel vám nemohu sdělit, jak moc, protože čas byl v tu chvíli zkreslený. Stále ještě v tranzu jsem pomyslel na to, že chci astrálně cestovat. Nic se nedělo a tak jsem si řekl: "No, co to sakra má znamenat? Prostě chci ven a dost" V tu chvíli jsem se odpoutal od těla a vznesle se asi metr nad sebe. Neudržel jsem se v pasivním stavu mysli a začal jsem si říkat:" Tak rychle, co teď, než to skončí." Vznášel jsem se v pokoji s myšlenkami, kam vlastně chci. "Přes ulici ke kamarádce? Po baráku? Do vesmíru?" Ačkoli vesmír byl lákavý, tak jsem zamířil do ulic. Vznášel jsem se na ulici asi tak 5 metrů nad zemí a rozhlížel se do stran. Zazmatkoval jsem s myšlenkou, že už se konečně musím rozhodnout, než to skončí. Opět osudová chyba. Začal jsem se pohybovat zpět k tělu a skončil jsem v něm.
18. dne 2.2.2001
Už jsem dlouhou dobu astrálně necestoval, řekl jsem si, že se do toho musím opět pustit. Po obědě jsem řekl, že jsi jdu lehnout, ve skutečnosti jsem měl jasný úmysl astrálně cestovat. Začal jsem s tím klasickým uvolňováním. Své uvolnění jsem pak prohluboval počítáním. Stále mě přepadali povrchní myšlenky, které jsem s obtížemi potlačoval. Během onoho počítání, tak kolem 20 ( stále ještě provádím počítání od 50 do 0 ) jsem tak na 1 vteřinu viděl skrz zavřené oči, a to sice ne právě na strop, kam by můj pohled měl logicky spočinout, ale pohlédl jsem na rádio, které bylo vedle mých nohou na polici. O chvíli později jsem uslyšel mě známe zabzučení uvnitř hlavy. Musím bohužel říct, že jsem zapomněl, jak jsem se dostal vlastně z těla. Když jsem se ocitl v transu, nevím proč, ale přemýšlel jsem, kde má moje astrální tělo vystoupit z fyzického. Jestli mám vystoupit zde, anebo doma. Každopádně jsem se ocitl doma a hleděl na stůl, ležel tam nějaký dopis, snažil jsem se přečíst, co je na napsáno na obálce, ale vždy, když jsem na text zaměřil svojí pozornost, tak se rozostřil. Pak jsem se podíval na počítač, na chvíli mi vypadlo co se stalo, ale znovu jsem se objevil před monitorem, mám však pocit, že to nebyl ten můj, jelikož na něm běžel Internet a ten doma nemám. Nevím, kdo u toho počítače seděl a kde to bylo, ale mám jisté tušení. Snažil jsem se rozeznat, co ten dotyčný prohlížel za stránky, stalo se to samé, co s tím dopisem. Pouze si pomatuji, že v pravém dolním rohu bylo zlaté logo s nápisem ??IP, první znak jsem nepřečetl a druhý jsem už zapomněl. Pomyslel jsem, že chci někam jinam. Napadlo mě, že chci být u toho, když byl brácha malej. Nevím, proč mě napadlo zrovna tohle - mělo mě napadnout něco cílenějšího. Byla to cesta v čase, pomyslel jsem na to a v tom okamžiku kolem mě všechno začalo vibrovat měl jsem takové zvláštní nepopsatelné pocity, které jsem ještě nikdy předtím neměl. Ocitl jsem se v nějakém domě, tedy první nad jeho střechou a pak až v něm, vznášel jsem se kdesi u schodiště a zamířil jsem si to po chodbě. Celou tuto dobu od té střechy jsem vnímal svoje fyzické tělo, takže jsem byl v onom domě a zároveň jsem ležel na posteli. Snažil jsem se udržet kontakt se svým astrálním tělem, což se mi docela dařilo, ale nakonec síla fyzického těla vyhrála. Nemohu říct, jestli jsem byl opravdu v minulosti, protože jsem za tu chvilku nikde nenarazil na kalendář a nikde se nevznášela cedule:"Vítej Martine v roce 1984, jak se ti tu líbí?"
19. dne 14.2.2001
Po příchodu za školy mě přepadl jasný úmysl dostat se z těla ven - jak jinak. Řekl jsem, že si jdu na chvíli lehnout, jak mě ta škola unavila a zavřel jsem se v pokoji ( nebylo to přímo doma, takže jsem měl jistotu, že nikdo nevtrhne ) Lehnul jsem si a dělal svá obvyklá uvolňovací cvičení. Když jsem byl uvolněný, tak jsem začal přemýšlet o tom, co tam "venku" budu dělat, abych zase nezmatkoval. Rozhodl jsem se, že zkusím zkontaktovat nějakou bytost. Ne zrovna nějakou neznámou, od který bych nevěděl, co čekat. Pro duše zemřelých jsem taky nebyl, protože všichni kolem stále žijí. Napadl mě duchovní průvodce, pro začátek to je nejlepší, tedy alespoň tak to tvrdí východní zasvěcenci. Po nějaké té době jsem se dostal do transu a pomyslel jsem na to, že chci z těla ven. Když jsem se dostal z těla, tak jsem se vznášel v pokoji. Rozhlédl jsem se kolem sebe v naději, že ho spatřím, nebo, že ho napadlo se objevit. Říkal jsem do éteru:"No tak, objev se, chci se s tebou setkat", a doufal, že se objeví. Doufal jsem, že vyslyší mojí prosbu, protože opravdu nevím, jak bych ho na astrálních pláních hledal. Myslel jsem na to, že se s nám chci setkat. V tu chvíli nějaká bytost přilétla, nevím jestli to byl můj duchovní průvodce, nebo někdo úplně jiný. Neviděl jsem jí, ale měl jsem pocit, že je trochu po mé pravé straně. Neviděl, ale zato slyšel. Bohužel mi nic nesdělila, jak jsem doufal, ale začala se mohutně smát:"ha, ha, ha ,háá" Byl to takový mohutný smích s ozvěnou. Docela mě to pobavilo, protože tohle jsem nečekal, ale zároveň taky naštvalo, protože jsem nevolal nějakou bytost jen proto aby se mi posmála. Pomalu jsem začal klesat do těla, ale vzdoroval jsem tomu, takže jsem zas vzlétl trochu výš. Bytost se asi vytratila. Můj pohled byl zmatený, asi tím, že jsem si nějak začal uvědomovat sférické vidění. Po chvíli jsem to vyrovnal, takže to bylo zase v pořádku. O té bytosti, která se mi zjevila nevím nic bližšího. Jestli to byl můj duchovní průvodce, tak si říkám, že jsem to teda dopadl Buď je nějakej veselej, škodolibej a nebo úplně šílenej.
20. dne 20.2.2001 př. n. l.
Dnes v noci jsem nemohl usnout. Rozhodl jsem se, že alespoň zkusím astrálně cestovat, ale moc se mi do toho nechtělo. Uvolnil jsem se tak, jak to dělávám. Trochu jsem měl problémy s uvolněním nohou, takže jsem je nechal být doufajíc, že se postupem času samy uvolní. Chtěl jsem si přivolat vibrace s otevřenýma očima, tak jak se mi to občas stávalo, když jsem nevědomky začínal. Zaměřil jsem svůj pohled na strop. Po chvíli se mnou začali cloumat vibrace. Snažil jsem se nějak změnit jejich směr, jak jsem to četl v některých manuálech na astrální cestování a nastavit vibrace podél těla. Překvapivě se to podařilo ihned, jelikož jsem předpokládal, že to bude trochu těžší. Vibrace se trochu zesílili. Žádný účinek to však nemělo, jelikož jsem byl stále v těle. Nastavil jsem vibrace kolmo na své tělo, trochu se možná utlumily, ale nic se nezměnilo. Vibrace pak k mému nepotěšení ustaly a já jsem toho nechal. Pak jsem nemohl usnout, převaloval jsem se 3 dlouhé hodiny v posteli a na astrální cestování jsem neměl moc pomyšlení i když jsem čekal, že to přijde samo. Asi tak za ty 3 hodiny jsem se dostal do transu, chtěl jsem se dostat z těla, bohužel se to nepodařilo a já jsem tento stav opustil. Netrvalo to dlouho a byl jsem v něm opět. Tentokrát mě napadlo použít metodu šňůry, jelikož v transu by to měla být hračka ( narozdíl od alfy, kde se mi to nikdy nepodařilo ). A vida, ono se to podařilo. Vylezl jsem po té imaginární šňůře až ke stropu. Vznášel jsem se nad svým tělem. Cíl své cesty jsem si rozmyslel už předtím, je to mnohem lepší, než zmatkovitě o tom přemýšlet, když už jste venku. Zaměřil jsem se na svojí "jakoby" holku, který bydlí trochu dál, jen 1200 kiláků, a to v Bělorusku. Hned na to jsem se ocitl v nějakém mě neznámém pokoji, říkal jsem si, že to vyšlo. Po 5 vteřinách mě to "hodilo" do jiného pokoje. Zde jsem si uvědomil, jak mám čistý a zaostřený pohled ( občas se stává, že po okrajích máte rozostřený obraz ). Měl jsem z toho velkou radost a začal jsem hledat svou lásku. Otáčel jsem se tak po pokoji a rozhlížel se kolem, ale nikde jsem jí neviděl. Pokoj byl přibližně rozdělen nějakýma skříněmi, za kterými byla postel. V ní však nikdo neležel,což mě překvapilo, protože podle jejich času bylo asi 3 hodiny ráno. Byla na ní pomuchlaná deka, z čehož jsem usoudil, že jí asi někdo před chvílí opustil. Rozhlédl jsem se a ještě jednou obletěl pokoj. Všiml jsem si jedné věci. Nikde tam nebyly dveře, obletěl jsem pokoj dokola, ale žádných jsem si nevšiml Je samozřejmě možné, že jsem je přehlédl.. Říkal jsem si, co zas tenhle astrální svět na mě zkouší, asi chce abych prošel nějakou zdí a dostal se do jiné sféry. Po chvíle přemýšlení jsem zjistil, že nemam na výběr a tak jsem to zkusil. Jiná sféra mě však nečekala, za to jsem se opět ocitl v těle.
21. dne 21.2.2001
Tuto noc jsem se probudil asi tak ve 4 hodiny a dál jsem nemohl usnout. Chvíli jsem se převaloval a přemýšlel, co budu dělat. Napadlo mě, že to není jen tak se ve 4 hodiny probudit a že opět budu cestovat, cestoval jsem včera a asi budu i dnes. Ujasnil jsem si cíl: Opět do Běloruska. Byl jsem líný dělat nějaké uvolňovací cvičení a nějaké počítání ( v tuto dobu nemáte na nic náladu ). Po chvíli ležení přišli první signály. Divoké zabzuknutí v hlavě. Jako další následovalo záhadné pípnutí. V tu dobu už jsem jen čekal, kdy to přijde. Zanedlouho jsem byl v transu a nemohl se hýbat. Chtěl jsem opustit své tělo a následně pomyšlení na onu věc jsem vylétl z těla. Vznášel jsem se nad svým tělem a přemýšlel, co budu dělat. Zapomněl jsem totiž na svůj cíl. Napadl mě vesmír, že jsem tam ještě nebyl. Neletěl jsem tam po svých, ale rovnou jsem se ocitl "kdesi" v hlubinách vesmíru. Pozoroval jsem kolem sebe hvězdy. Bylo to jako když se díváte na oblohu v noci, ale já viděl svítit hvězdy všude kolem sebe, pod sebou, nad sebou... Napadlo mě, že bych se mohl dostat do nějaké lodi mimozemšťanů, jestli jsou. Začal jsem si říkat:"Tak co, kde jste, já si vás najdu.." začal jsem se sám se sebou bavit. Mám pocit, že jsem nějakou spatřil, ale nejsem si tím úplně jist. Mám i pár záblesků z vnitřku nějaké lodi. Ale docela jsem toho dost zapomněl ( popravdě, toto klidně mohl být nějaký sen, který se mi zdál po tom, co jsem skončil tuto cestu a opět usnul, nebo to taky mohl být mnou utvořený astrální objekt a nebo taky to mohla být pravda - nejsem ve vesmíru naposled, tak to ještě zkusím ). Nechal jsem vesmír být vesmírem a ani nevím proč jsem se zaměřil na takovou tu křišťálovou lebku, co snad všichni znáte - taková ta záhada světa. Vtom jsem jí viděl před sebou, asi byla na nějakém podstavci. Hned na to jsem jí viděl zevnitř, což mě vyděsilo a dostal jsem strach. Pak už jsem se ocitnul v těle. Musím říct, že toto byla a. cesta, kterou vůbec nechápu. Je docela možné, že se prolínala z lucidního snu, OBE a astrálu.. Kdo ví..
22. dne 22.2.2001
Říkal jsem si, že jsem cestoval včera a předevčírem, dnes ne. Ale jaksi mě to dostalo ven samo, takže jsem zase astrálně cestoval a další. Včera byla moje cesta podivná. Docela mi to trvalo, než jsem si ty dnešní srovnal v hlavě. Asi tak uprostřed mezi půlnocí a ránem, kdy vstávám, jsem se probudil. Podíval jsem se na hodiny, kde bylo asi tak kolem půl páté. Začalo mě nehorázně bolet v krku, tak jsem se šel napít. Vrátil jsem se do postele a doufal, že ještě usnu. Stále jsem se tak převaloval a nic. Až po nějaké té době mnou projel opět ten zvuk, nebylo to "Bzzz" jako vždy, ale tak trochu harmonický tón s ozvěnou. Signalizovalo mi to, že opět budu brzo v transu. Když jsem se v něm ocitl, řekl jsem si, že se dostanu ven z těla stejně jako včera. Chopil jsem se tedy imaginární šňůry a byl venku. Opět jsem pomyslel na cestu do Běloruska. Na chvíli jsem se ocitl na stejném místě jako včera, ale opravdu jen tak na pár vteřin. Nevím jak, ale skončil jsem v nějakém skladu, který byl plný beden. Oblétl jsem ho dokola a skončil u stolu, kde byly nějací dva chlapíci a něco dělali. Pak jsem měl výpadek a nakonec jsem se ocitl zase v těle. Už jsem sice nebyl v transu, ale jeho účinky ještě doznívali. Takže jsem stále cítil ten určitý stav strnulosti a cítil pulsující energii v zadní části hlavy. Asi tak po minutě jsem byl opět v transu a celý postup se opakoval, ale bylo to jen krátké vystoupení z těla a opět vstoupení. To, kde jsem byl a co jsem tam dělal jsem již zapomněl, jen jedinou věc si vzpomínám, podíval jsem se na ruce čekajíce, že se začnou rozplývat, jak jsem to četl v článku o AP od ... Nezačali se rozplývat, jak jsem čekal, ale začali se záhadně ohýbat. Prsty ohnuly opačně než normálně - nebyl to zrovna pěkný pohled. Dále mí kdosi dal poslechnout nějakou zvukovou syntézu, která mě normálně dostane z těla. Byl to signál pro příště, že si mam ony zvuky představovat a dostanu se z těla. Zkusím to složit a pak to sem někam dám. ( Pro znalce matematiky: f=300 až 600,hlasitost=max*(1-e na -t/tau),po hlasitostní křivce se též po okrajích nachází zkreslení,celé to je s ozvěnou, druhý kanál je posunutý o 90 ) Vstal jsem a šel se napít, protože mě bolelo v krku, když jsem se napil, tak jsem přemýšlel, jestli mám zapnout počítač a všechno si zapsat, abych na to nezapomněl - což se bohužel stalo ( částečně ). Neodolal jsem tomu a znovu jsem si lehnul. Opět jsem pocítil příznaky, že brzo budu astrálně cestovat, ale moc se mi do toho nechtělo. Místo toho jsem usnul a měl lucidní sen. Byl jsem ve starém baráku, nevěděl jsem, že to je lucidní sen, ale myslel jsem, že zase astrálně cestuji. Bylo to v přízemí nebo nějaký sklep, pohleděl jsem vzhůru a chtěl vzlétnout nahoru, což se nepovedlo. Říkal jsem si, jak je to možné, představil jsem si astrální šňůru a udělal jeden šplh, tím jsem se jakoby odrazil a pokračoval vzhůru již samovolně. Proletěl jsem 5 patry a dostal se na půdu. Pak jsem se jakoby přenesl někam k baráku, byla tam nějaká ženská, co prala prádlo. Bylo mi to povědomé a přemýšlel jsem, odkud tohle místo znám. Pak na mě začala mňoukat nějaká kočka a začala se mnou telepaticky komunikovat. Říkala, že mam ještě mnoho úkolů, co mam splnit. Pak zachránit nějaké děti, nebo něco takového. To už jsem si uvědomil, že to je LD., který pak ještě 10 minut pokračoval ( celkově to bylo asi 15 minut ) Zajímavé bylo probuzení. Probudil mě budík a šel jsem se umýt, pak jsem se šel nasnídat do kuchyně, po stěnách byla všude krev. Trochu mě to překvapilo, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Vtom zazvonil budík a já jsem se probudil. Chvíli jsem nechápal a říkal jsem si, co se to děje, vždyť už jsem se jednou probudil! Ale pak jsem zjistil, že to první probuzení byl jenom sen.
23. dne 28.2.2001
Dnes jsem si koupil takovou tu kazetu, jejíž hudba aktivuje čakry. Po příchodu domů jsem si jí pustil a vyčkával. Opravdu jsem je trochu cítil, ale musím říct, že když jsem to dříve zkoušel bez ní, jen pomocí své imaginace, tak byly cítit silněji. Ležel jsem tak na posteli a poslouchal hudbu. Stále méně jsem cítil tělo, až jsem ho ke konci 1. Strany necítil skoro vůbec. Stav mé mysli se i trochu změnil, rozhodl jsem se, že toho nechám a zkusím astrálně cestovat. Nahmatal jsem pravou rukou walkmana a kazetu si vypnul. Se sluchátkama v uších jsem se zpětným počítáním ještě více uvolnil. Začal jsem od 50 a aniž bych si to uvědomil, tak jsem počítal 50,40,30,20,10,0 místo 50,49,48… Už se mi znovu nechtělo od 50, tak jsem začal od 20, ale opět typem: 20,10,0. Nakonec jsem počítal od 10 do 1 a to konečně po jedné. Asi tak do 5 minut jsem byl v transu. Zapomněl jsem, kde vlastně nyní jsem ve fyzickém světě. Zapomněl jsem, jestli jsem doma, u prarodičů, na chatě, nebo někde úplně jinde. Cítil jsem mohutné vibrace. Pomyslel jsem na to, že chci ven, ale oproti mému očekávání se nic nestalo. Začal jsem tedy lézt po imaginární šňůře, což opět fungovalo. Byl jsem venku, pomyslel jsem na výlet do Běloruska za stejným účelem jako minule, na chvíli jsem se dostal do stejného bytu, ale pravděpodobně do jiného pokoje, bylo to však na chvilku. Hned na to jsem byl opět v těle. Zde jsem cítil mohutné vibrace. Snažil jsem se je zesílit, což se stalo, ale bylo to příšerné, byly tak silné a hlučné, že jsem myslel, že se rozletím na tisíce kousků. Přemýšlel jsem nad tím vycestovat z těla duchem a astrální tělo nechat ve fyzickém těle. Vibrace se stále zvyšovaly a pro mě byly víc než nepříjemné a proto jsem je utlumil. Nevěděl jsem jak na to, s trochou imaginace jsem se o to pokoušel, ale asi to k ničemu nevedlo. Ještě jednou jsem vyletěl z těla, podíval jsem se na strop a letěl k němu. Proletěl jím a skončil na střeše. Nepokoušel jsem se už o nic a cestování jsem nechal a dostal se zpět do těla. Po procitnutí jsem zjistil, že již nejsem v tranzu, ale stále jsem cítil pulsování v zadní části hlavy. Snažil jsem se toto pulsování, nebo tuto energii, analyzovat a experimentovat s ním, protože podle mě to je něco jako klíč k dostávání se do transu, nebo možná i ven z těla. Čím víc jsem se na to snažil myslet, tím rychleji to zmizelo. Takže jsem nic nezjistil.
24: dne X. červen 2001
Včera jsem chtěl astrálně cestovat, ale už poněkolikáté jsem se potýkal s neúspěchem, který jsem si nedokázal vysvětlit. Dostal jsem se do transu, vibrace přišli, ale když jsem se chtěl dostat na nějaké místo, tak se nedařilo, nevěděl jsem čím to mohlo být. Nakonec jsem na to přišel, můžu se pochlubit, že tohle se ještě žádnému astrálnímu cestovateli nestalo, já jsem totiž zapomněl opustit tělo, takže jsem ani nemohl nikam cestovat. Je to k smíchu, ale je to tak, já jsem na to prostě zapomněl....
Dnešní noc byla taktéž zajímavá, asi k 6 hodině jsem chtěl astrálně cestovat a tak jsem započal s uvolňováním, ale poprvé v životě se mi stala ta věc, že jsem usnul, ale nebyl to obyčejný spánek, spíš takový meditativní. Když jsem se z něj probral, zjistil jsem, že je půl desáté, takže jsem byl v tomto stavu 2 a půl hodiny. Logicky, jak se znám, mi bylo jasné, že dnes jentak neusnu, protože jsem se cítil náramně čilý a pln energie. Asi do půl třetí jsem se převaloval na posteli, pak jsem se šel napít, kde jsem až při pohledu na hodiny zjistil, kolik vlastně je. Divil jsem se, že ještě nic nepřišlo, protože při takovýchto probděných nocích jsem zvyklý, že se něco přihodí. Asi tak po půlhodině, co jsem si opět lehl do postele to přišlo. Znenadání jsem byl v transu. Bylo to zajímavé a děsivé zároveň. Když jsem byl v transu, tak jsem opět zapomněl astrálně cestovat, ale tentokrat to bylo z důvodu, že mi do mysli přicházeli různé vjemy. Zprvopočátku jsem slyšel mnoho hlasů najednou, přirovnal bych to k rozbité televizi, kde slyšíte všechny kanály najednou. V mysli mi vyvstalo pár obrazů, bylo na nich několik domů, krajin, lidí, náměstí. Ale prostřídali se velmi rychle, takže jsem trochu nestíhal. Ty hlasy mi začali vadit, chtěl jsem, aby přestali, což se naštěstí stalo a oni postupně zeslábli. Zůstal ( nebo se objevil ) jen jeden. Bylo to nějaké sténání, nářky, bolest ... Řekl bych, že to byl ženský hlas. Dost mě to vyděsilo, nedá se to však dobře popsat, ve skutečnosti to bylo mnohem horší. Konečně mě napadlo opustit tělo, což nevím ani, jestli se mi to podařilo, protože si zbytek čehokoli nepomatuji.
25: dne 28. srpna 2001
Dnes v noci se mi stalo něco, co nedokážu nikam zařadit a nevím, co si pod tím mám představit. Teda abych upřesnil vím, o co šlo, ale nevím, proč já. V noci se mi zdál sen, ze kterého jsem vyskočil a dostal se do transu. Neschopen pohybu jsem ležel na posteli. Dostal jsem se ven z těla a vznášel jsem se nad postelí. (bylo to spíš mentální než astrální cestování ) Kolem mě něco proletělo. Bylo to jako prostorový stín se světlejšími okraji. Začal se mi smát. Nevím proč, ale napadlo mě, že to je nějaký démon a hodlal jsem s ním bojovat. Dostal jsem z toho ale hned strach, tak jsem to radši zavrhl. Ten stín se mi zasmál znova. Zhmotnil jsem mentálně v ruce svíčku a hodil jí po něm. ( Jak mě mohla napadnout taková šílená zbraň? svíčka? ) Pak jsem dostal ještě větší strach, že mi to může těžce oplatit. Strach mě dostal opět do těla. Stále jsem byl v transu. Mentálně jsem sebou trhnul, čímž jsem se z tohoto stavu rychle dostal. Posadil jsem se na postel, oči jsem měl otevřené. Zleva kolem mě opět prolétl ten stín. Nyní jsem byl zcela vzhůru a vnímal ho i svým fyzickým zrakem (!) Zastavil se přibližně 1,5 metrů přede mnou a pak se zase vrátil. Od té chvíle jsem ho již neviděl. Na levé straně jsem zaregistroval nějaký pohyb,otočil jsem se tam. Byl tam takový fialový obláček. Začal jsem ho pozorovat. Zvětšil se o trochu a v něm se objevila scéna ( možná nějaká vize ). Spatřil jsem tam nějaké místo u vody se zelenou trávou, na levé straně byl nějaký keř nebo strom. Přimo uprostřed seděli 3 lidi. 2 slečny otočené zády ke mě a jeden kluk, otočený směrem ke mě a bavící se s nima ( mohl to být brácha ) Obláček s touto vizí ( která podle mě nic neznamená ) se po chvíli začal pohybovat napravo, otáčel jsem se tedy za ním. Objevila se tam ještě jedna scéna, ale tu už si nepomatuju. Obláček po chvíli zmizel. Já jsem stále seděl na posteli, ze všeho docela vyjevený. Napadlo mě, že to je až moc živý LD. Vzal jsem ze stolku propisku, kterou jsem před spaním psal dopis a hodil jí před postel abych ráno věděl, jestli se mi to nezdálo. Po chvíli jsem usnul. Ráno jsem vstal a hned jsem si vzpomněl, co se v noci dělo. Ale na nějakou propisku jsem zapomněl. To až když jsem po půl hodině válení se v posteli vstal a spatřil jí na zemi před sebou.
Opravdu nevím, co to bylo, jestli to byl opravdu nějaký démon, jak jsem si v tu chvíli hned začal myslet, nebo bytost X. To že jsem jí poté viděl fyzickým zrakem je způsobeno cvičením, které umožní člověku vidět astrál normálně vědomě. Ovšem nehodlám jej zveřejňovat, neboť je velice nebezpečné a i na mě se krutě podepsalo.
26: dne 30. srpna 2001
Když jsem dnes v noci usínal, měl jsem pocit, že dnešní noc mě zase něco čeká. Ve 2 hodiny ráno jsem se probudil. Chtěl jsem znovu usnout, ale stále jsem byl vzhůru, snažil jsem se sebevíc, ale stále to nešlo. Po nekonečně dlouhé době pomalu začalo svítat. Už jsem myslel, že k ničemu nedojde, že to bude zase další probděná noc. V určitou dobu X jsem uslyšel uprostřed hlavy známé zabzuknutí. To se opakovalo několikrát. Potom jsem už jen ležel na posteli a byl v transu. Pomyslel jsem na to, že chci ven z těla. Ocitnul jsem se uprostřed pokoje, po chvíli se všechno zatemnilo a já se ocitl v nějakém šedivém prostoru. Jednoduše jsem neviděl nic jiného než šedivo kolem sebe ( rgb:120,120,120 ). Chtěl jsem to prozkoumat, ale radši jsem se rozhodl navštívit kamarádku. Objevil jsem se před jejich panelákem ( nevím, jestli bydlí v paneláku ) Proletěl jsem dovnitř nějakého pokoje. Porozhlížel jsem se tak kolem, chtěl jsem hlavně vidět jí, protože při minulé návštěvě jsem jí jaksi nenašel. Tentokrát byla skoro celá pod peřinou, takže jsem jí viděl jen tak lehce. Za chvíli jsem asi nějak ztratil energii a vypadl jsem.. Po nějaké chvíli jsem se opět ocitnul v transu a dostal se ven z těla. Ani nevím, jak jsem se z něj dostal, ale najednou jsem se prostě vznášel nad postelí. Byl jsem naprosto v pohodě. Vzpomněl jsem si na minulý zážitek a jen tak jsem pronesl do éteru: "Tak co démoni, vemte si mě" ( nevím, jak jsem něco takového mohl říct ) Kolem mě se začali zhmotňovat nějaké útvary. Ještě, než to stihly jsem jim přikázal odejít ve jménu X a Y a uvrhl se pod jejich ochranu. Aby taky ne, protože jsem dostal opravdu velký strach. Pak už si nic nepomatuju. Nějakou dobu jsem se při vědomí převaloval na posteli, poté co jsem usnul následovali ještě nějaké lucidní sny. Každému je snad jasné, co značí proměnné X a Y.
27: dne 25. Listopadu 2001
Odpoledne kolem 4 hodiny jsem si šel lehnout s úmyslem astrálně cestovat. Zatáhl jsem závěsy, aby byla v pokoji větší tma. Započal jsem s uvolňováním a když už jsem byl dostatečně uvolněný požádal jsem Boha a a svého duchovního průvodce, aby mi pomohli uskutečnit malou astrální cestu.
V jednu chvíli jsem ležel na posteli v nějaké místnosti X, viděl jsem svoje nohy, jak se zdvihly. Potom už jsem vnímal jen bílé světlo všude kolem mě, radši bych to nazval nekonečný bílý prostor. Nedokázal jsem si to vysvětlit a přemýšlel jsem o tom, jestli to je opravdu to, co vidím. V jednu chvíli se v tom "bílu" něco mihlo, nějaký stín, či něco takového. Myslel jsem na to, že chci za Olgou, v hlavě jsem měl hlavně myšlenku, že nechci zase do jejího bytu, ale, že chci opravdu za ní! Bohužel ničeho jsem se nedočkal, stále bílý prostor. Opět jsem byl v té místnosti X a díval se na svoje nohy, které jsem pokládal na zem. Musím připomenout, že ta místnost byla také celá bílá. Hned na to jsem se objevil u babičky doma, byl jsem tam jenom chvilku, ale musím říct, že ten pokoj se mi zdal nějaký divný, něco tam nebylo v pořádku. Zanedlouho vše zčernalo a já pozoroval svoje oční víčka, než jsem otevřel oči.
Byla tu ještě jedna věc, kterou nedokáži časově zařadit. V jednu chvíli jsem padal ( možná do těla, možná ne), bylo to v té místnosti X. Vím, že jsem nechtěl spadnout. Měl jsem pocit, že někdo se mě snaží udržet, abych nespadl. Nechytil mě za ruce, ale jakoby po stranách hrudi. Nebyli cítit ruce, nebo tak něco, ale spíše energie nebo tlak v místech uchopení.
28: dne 26. Března 2002
Dnes jsem se po příchodu ze školy díval na televizi, pak si počítal nějaké příklady z matematiky. A finálně se rozhodl astrálně cestovat, jako již mnohokrát. Velice dlouhou dobu jsem se potýkal s neúspěchem se kterým jsem si nevěděl rady. Čím více jsem chtíval cestovat, tím častěji mé cesty končili neúspěchem. Po dlouhé době otevírám tento dokument a něco píši. Lehl jsem si na postel a uvolnil jsem své tělo jako dříve. Když jsem byl zcela uvolněn, nedělal jsem, nebo lépe nepokoušel jsem se o nějaké metody - za tu dobu mě začali nudit. Vyčistil jsem si mysl a snažil se na nic nemyslet. Po nějaké době jsem si navodil lucidní sen, ve kterém jsem se zaměřil na svoje tělo. Ocitnul jsem se v transu, chtěl jsem se dostat ven, ale nešlo to. Jak jsem se snažil, tak jsem omylem otevřel oči ( myslel jsem si, že jsem otevřel fyzické oči, ale tak tomu nebylo ) Uvědomil jsem si jakou jsem udělal chybu, znovu je otevřel a vstal. Až na malý detail, a to, že jsem vstal u rodičů doma na druhém konci Prahy. Bylo mi to divné, říkal jsem si, jak jsem se tu ocitl, že by mě sem něco přeneslo? Během uvažování jsem vstal z postele a šel ke dveřím. Uvědomil jsem si, že jsem vlastně nevstal, ale sletěl. Kromě toho jsem slyšel v pozadí lehký bzukot. Došlo mi tedy, že astrálně cestuji - to to trvalo. Měl jsem z toho ohromnou radost. Potřeboval jsem si zjistit nějakou informaci pro mě jinak nedostupnou, ale to se mi bohužel nepodařilo. Zjistil jsem, že i čas utíkal nějak rychleji. Myslím, že jsem viděl míhat se nějaké stíny v onom pokoji. ( Uvědomuji si to až teď ). Hlavní bylo, že přejití pokoje trvalo celý den. Pro mě to byla chvilka, ale vzpomínám si, že když jsem vstal ( u okna ) byl den, slunce pronikalo skrz okna, na druhém konci pokoje, kde jsem přecházel do jiného byla již noc. Teď mě tak tedy opravdu napadá, že ty stíny mohli být rychle se pohybující členové rodiny. A nebo taky ne. Potom moje cesta skončila.
29: dne 17. Dubna 2002
Dnes po škole jsem doučoval kamaráda matematiku, to mě docela dost unavilo - hodně. Když odešel, tak jsem si v 5 hodin udělal oběd a poté si šel lehnout, chtěl jsem astrálně cestovat. Už dlouho jsem to nedělal, takže to uvolňování šlo hodně ztuha, skoro jsem se na to chtěl vykašlat, že to nikam nepovede. Pak mi začali zalétávat myšlenky, tak jsem je nechal plynout. Opustil jsem tělo, už ani nevim jak a byl jsem u rodičů v bytě, kousek od klavíru, letěl jsem směrem k hodinám, ani jsem se vlastně nepodíval, kolik je. Prošel jsem hodinami, viděl jsem jejich vnitřnosti, zdali se mi trochu divné, pokud to půjde, tak je prozkoumám. Proletěl jsem stěnou a tam to pro mě skončilo. Popravdě myslím, že to byl spíš lucidní sen, nebo nepovedená alenka v říši divů.
30: dne 8. Května 2002
Lehl jsem si na postel a započal se uvolňovat, prošel jsem všemi fázemi ke konci jsem však musel vstát a jít se napít, jelikož mi velice vyschlo v krku. Odešel jsem do kuchyně se napít. Vrátil jsem se do pokoje s tím, že to zkusím znovu. Uvolňování bylo o mnoho jednodušší, hned jsem byl uvolněný, začal se mi zdát lucidní sen, snažil jsem se v prostoru najít svoje tělo, začal jsem naň myslet a dostal jsem se do něj. Byl jsem v transu, problém byl, jak se dostat ven. Řekl jsem si, vždyť se musím dostat ven, snažil jsem se otevřít oči, moc to nešlo. Začal jsem myslet na jedno známé místo ve snaze, že se tam přenesu už astrálně. Podařilo se to, ne však na to místo, ale někam jinam. Možná k sousedům, či někam jinam do panelákového bytu. Vznášel jsem se v obýváku, byly tam nějaké postmoderní skříně. Byl jsem nad nějakým stolkem, nebylo tam zrovna vzorově uklizeno. Ani jsem nějak nepřemýšlel, kde to vlastně jsem. V jednu chvíli jsem se začal vertikálně pomalu kývat, jako kdybych ve skutečnosti skákal z nohy na nohu jak nějaký klaun. Podíval jsem se na strop, který byl obklopen polystyrenem. Řekl jsem si, že proletím o patro výš, či na střechu, pokud to bylo poslední patro. Přibližoval jsem se ke stropu, ale v jednom okamžiku mě to asi 3x vrátilo a 10 cm zpět, taková malá repetice. Stropem jsem však neproletěl místo toho jsem byl opět ve svém těle.
31: dne X. Srpna 2002
Tuto astrální cestu si již nepomatuji jelikož toto píši po delší době, ale i po ní nedokáži zapomenout na jednu věc. Začal jsem uvolňováním atd... a postupně přešel k počítání pozpátku. Má mysl se neustále někde toulala, a samotnému počítání jsem bohužel nevěnoval takovou pozornost. V takovémto případě se mi často stává, že má mysl se jakoby rozdělí ve dví, kde jedna polovina mysli poctivě počítá a druhá se "fláká". To se mi stalo i tentokrát. K uvědomnění došlo až kdy jsem došel do nuly. Spolu s tím, jak jsem skončil počítání jsem si uvědomil, že jsem počítal v jiném jazyce, který jsem neznal ani neznám. Kdo ví, jestli takový jazyk vůbec existuje. V tu chvíli jsem si to párkrát zopakoval pro lepší zapomatování, jelikož už jsem počítal s tím, že si to poté napíši a později zkusím identifikovat jazyk, pokud se jedná o současný někde na zemi. Co se asi tak mohlo stát? Všechno jsem zapomněl, takže mám smůlu.
32: dne 8. Srpna 2002
Lehl jsem si doma na postel. Jako první jsem pozoroval svůj dech, konkrétně to, jak vzduch proudí skrz tělo až do plic a zpět. Spolu s tím už jsem se začal uvolňovat. Klasické uvolňování jsem začal dělat o něco později. Zpočátku se mi vtíraly různé myšlenky. Řekl jsem si, že o nich mohu přemýšlet i jindy, že nyní jsou nežádoucí. Musím říct, že potom šlo vše o něco snadněji. Už při uvolňování jsem uslyšel staré známé Bzzz. Doufal jsem tedy, že tentokrát můj pokus vyjde. Po klasickém uvolnění celého těla jsem zopakoval ještě uvolnění s imaginací skze mne prolétávajícího mraku. Začal jsem jako obvykle počítat nazpět, dnes tomu bylo od 30 do 0. Nezdálo se mi to však příliš efektivní. Tady mi trochu ulétli myšlenky na internet, ale pak naštěstí zmizeli. Zanedlouho, už ani nevím jak, jelikož má pamět v této době vypadla, jsem se ocitnul v transu. Cítil jsem mohutné vibrace, řekl jsem si, že chci ven, ale asi se nic nestalo, takže jsem začal přijímat vibrace. Ty zesilovali a chvilku jsem měl pocit, že exploduju. Na to jsem si řekl, že už jsem venku, že už musím být venku, že to je snad samozřejmost. Ještě jsem pro jistotu sáhl k šňůrové metodě. Za chvíli jsem stál v bytě u rodičů a říkal si, že se mi to zase nepovedlo. Chtěl jsem odejít z pokoje ve kterém jsem se nacházel, když jsem si uvědomil, co tu vlastně dělám, že snad nyní mam být u sebe a ne zde! Tak mi vlastně došlo,hmmm..., že astrálně cestuji. Zalétal jsem si trochu po pokoji. Za chvíli to skončilo. Ihned nato jsem se objevil na původním místě jako před chvílí, jenže celý pokoj byl převrácen. Levá strana byla na pravo a druhá nalevo. Věděl jsem samozřejmě, oč se jedná, ale nepochopil jsem, čím to, že se to stalo, jelikož jsem neměnil pohled dozadu, ani nic podobného. Vyslovil jsem něco jako "stop", chvilku opět nic a pak se vše napravilo, opět na stejném místě, tentokrát i se stranami na svém místě. Letěl jsem ke stropu, ovšem něco mě táhlo zpátky. Normálně bych mohl říct, že mě táhla gravitace, ta ovšem "tam venku" nefunguje, tak to byl pravděpodobně pocit gravitace, který jsem si vytvořil/vštípil svým vnímáním z normálního fyzického života. Chtěl jsem proletět stropem a dál. Jak jsem prostupoval podlahou, začal jsem i slyšet sousedy nad námi. Do jejich pokoje jsem se však finálně nedostal. Stropem jsem tedy neprošel. Místo toho jsem se objevil opět ve středu místnosti. Začali mi zalétávat myšlenky, kam všude bych se mohl podívat. Mezi těmi myšlenkami i byla jedna, která pomyslela na mé tělo. Díky tomu jsem ho začal vnímat a můj astrální výlet skončil. Dodatek: Z mých zkušeností jsem zjistil, že je mnohem těžší projít stropem či podlahou než zdí, zároveň, když se snažíte tento průchot vnímat a vychutnat si ho.
33: dne 23. Srpna 2002
Dneska ráno jsem musel brzo vstávat v pět hodin. Za půl hodiny jsem vyřídil nějaké věci a šel si opět lehnout. Venku byla mlha a bylo celkem světlo, tak jsem ještě zatáhl závěsy. Byl to takový ten poopičí spánek, takže se mi trochu ještě motala hlava z večera.Dlouho jsem se převaloval v posteli a chtěl usnout,pak jsem myslel na různé věci a snil. V jednu chvíli jsem přemýšlel/snil o kempu kam jezdíme s kamarádem, jak tam sedím u stolu a kecáme ještě s dalšími kamarády. Během této scény se ozvalo škubnutí v zadní části hlavy. Ihned jsem pomyslel na astrální cestování, na to jsem však chtěl co nejrychleji zapomenout, jelikož znám zákon schválnosti, který říká, že když na to budu myslet tak nebudu cestovat. Vyprázdnil jsem mysl a nechal odplynout všechny myšlenky. Za chvíli jsem si opět vybavil onu scénu z kempu, jelikož jsem jí považoval za jakýsi odtok myšlenek směřujících k astrálnímu cestování. Zanedlouho jsem slyšel bzučení v zadní části hlavy. Poslouchal jsem ho a občas v něm rozeznal nějaké slabiky, jako kdyby měli složit nějaké slovo. Začal jsem zachytávat různé slabiky, dokonce jsem za chvíli "vznesl požadavek" na opakování a opravdu to jelo znovu. Nakonec z toho vyšli "Fa,Hi,Ji" + nějaké další, pak už jsem nenaslouchal. Nedávají samozřejmě žádný smysl, jestli jsem je slyšel opravdu správně. Za nějakou dobu jsem se ocitl v lucidním snu. Pomyslel jsem na tělo, doufajíc, že se ocitnu v transu a opustím tělo. To se ovšem nestalo a já se probral. Zaměřil jsem se opět na scénu v kempu a ihned jsem slyšel bzučení a během minutky jsem byl zas v lucidním snu. To se opakovalo ještě 2x a ty jsem si vychutnal. V prvním jsem se zmenšil a přenesl se do světa Lega, kde zrovna dobývali hrad, byla sranda. Druhý už měl lepší smysl, tam jsem léčil popáleniny pohledem. Kéž by šlo takto léčit i ve skutečnosti.
Ležel na posteli, zaměřil se na kemp a přišlo bzučení. Řekl jsem si, že odteď budu neustále v takových případech myslet na tuto scénu. Tentokrát to však bylo jiné. Už jsem chtěl opravdu astrálně cestovat. Použil jsem jinou metodu než obvykle. Ujasnil jsem si v jaké poloze ležím a jak asi tak vypadám z pohledu od stropu. Pak jsem si začal představovat, že sám sebe pozoruji. Chvilku to trvalo, ale byl jsem venku. Chvilku opravdu u stropu a hned na to v poloze lehu vedle mého těla. Narovnal jsem se a vylétl vzhůru. Pomyslel jsem na kamarádku, že jí chci navštívit. Proces změny místa se odehrál velmi klidně. Většinou jsem se ocitl ihned na místě, nebo s měnší časovou prodlevou, kde jsem si jasně byl vědom času, kdy jsem byl mimo. Černo. Mám pocit, že dnes jsem vnímal i v onom "meziprostoru" při cestování rychlostí myšlenky. Obezřela mě šeď, něco jako šedivé mraky. Trochu tmavší než šedá na vašem Netovém prohlížeči. ( Jestli máte standartní nastavení ). V tomto prostoru jsem byl podle odhadu tak 15 sekund a přemýšlel, co se asi děje. Intuitivně mi to bylo jasné. Byl jsem opět v Bělorusku, myslím. Kamarádka se zrovna česala před zrcadlem a pak odešla, horší je, že už jsem jí v tom bytě nenašel. Procházel jsem ho a ona mi snad stále utíkala. No nic. Po chvilce honičky po jejím bytě. ( Pohyboval jsem se pomaleji než ona ) Jsem na ní pomyslel a myšlenkou se k ní chtěl přenést. Ovšem asi jsem se moc snažil. Viděl jsem kolem sebe pár barevných obláčků, které za chvíli zmizeli. Na první pohled nic zvláštního. Vše pak pokračovalo. Až na to, že mě viděla její máma, její sestra, kterou nemá atd... Takže jsem předpokládám skočil do lucidního snu. Ten jsem pak ukončil a za chvíli vstal, abych si vše napsal dříve, než to zapomenu. ( Častá věc )
34: dne 26.5.2003
Večer jsem hodně pil, vrátil jsem se v noci a hned šel spát, probudil jsem se asi ve 4 ráno. Bolela mě hlava a měl jsem velkou žízeň. Šel jsem se napít a opláchl si obličej ve studené vodě a šel si znovu lehnout. Jen jsem tak ležel a doufal, že nebudu astrálně cestovat, jelikož v tomto stavu by to za mnoho nestálo. Po dvou a půl hodinách jsem slyšel známé bzuknutí v hlavě, za nedlouho jsem byl v transu. Pomyslel jsem na svojí kamarádku, která byla další na mém "astrálním seznamu". Chtěl jsem k ní letět přímo z transu, takže myšlenku na ní jsem doprovázel myšlenkou na opuštění těla. Podařilo se to na počtvrté. Ocitnul jsem se v jejím pokoji, měl jsem neuvěřitelně čistou a klidnou mysl, až jsem se nad tím podivil. Týden ovládání myšlenek se předvádělo v plné kráse. Otáčel jsem se a prošel jejím pokojem, pozoroval jsem věci a snažil si je zapamatovat. Myslel jsem hlavně ať na to nezapomenu. Naštěstí nezapoměl. Doma mám ještě nakreslený plánek. Vedle dveří po levé straně po příchodu stůl, na stole úplně na levo lampička, na stole nějaké věci, sešity atp, nad stolem polička, kde byli nějaké spreje a voňavky, pak okno atd..
34: dne 27.8.2003
Tento čas trávím na táboře, včera jsem byl dloho vzhůru, takže se mi dnes chtělo hodně spát, zejména s vidinou dnešní noční bojovky, kdy se zase nevyspím. Byl jsem dopoledne odproštěn od oddílu, takže jsem mohl jít spát - či AC :) Lehl jsem si a cítil se dobře, pozoroval, ale neovlivňoval jsem svůj dech, pak jsem začal počítat, to přerušila moucha, která si mi sedla na nos ... GRRRR! Musel jsem jí odehnat, lehl jsem si na bok a chtěl se alespoň vyspat. Začal jsem usínat, když jsem málem usnul, tak nad táborem projelo auto a zaskřípalo brzdami, což mě probralo, za chvíli jsem byl v transu. Byl jsem na břichu a přemýšlel o efektivní vizualizaci, jak bych se mohl snadno a rychle dostat z těla, myslel jsem, že jakoby nadskočím a podobně. Nakonec jsem se nějak astrálně převalil a byl jsem venku z těla. Bohužel jsem si ponechal hloupou myšlenku, že mám zavřené oči a tak chvíli byla tma. Vzhledem k tomu autu jsem pomyslel,že kdyby prorazilo zábradlí a jelo dost rychle, tak by skončilo na mém stanu a zabilo by mě. A tak mě začalo zajímat, kolik dětí tu už v historii zemřelo. Ale nejen v nějaké krátké historii. Už od pravěku atd.. prostě hodně dlouhé období. Začal jsem slyšet mnoho dětských hlasů, opravdu mnoho, z toho 3-5 bylo takových silnějších, že jsem je více registroval. Po chvilce se přede mnou začal objevovat čí si obličej a všechny ty mrtvé děti se začali objevovat. Řekl jsem si, že jsem ale idiot a vrátil se zpátky do těla. Rozhodně jsem neměl strach, či něco podobného, ale prostě jsem věděl, že dělám kraviny a měl bych jít od toho. Vrátil, nebo .. utekl :-) jsem zpět do těla. I toto bylo podivné, přišli za mnou dva další vedoucí a něco po mě chtěli, všimli si, že spím a tak zatáhli plachtu a odešli, pozoroval jsem je při tom, ač jsem měl zavřené oči. Zjistil jsem, že jsem pořád v astrálu, na pozici mého fyzického těla, ale trochu jinak. Má "astrální" hlava se mi zdála nějak divně nakloněná. Nohy také, levá ruka procházela postelí. Přitom jsem už vnímal fyzické tělo, zajímavý pocit.
34: dne 24.12.2003 ( vánoce :-) )
Bylo 5-6 hodin ráno. Poslední dobou jsem neustále meditoval a snažil se pozorovat, kontrolovat a ovládat svoje myšlenky, zejména jejich vypojení. Cvičení mi dávají mnoho energie, i když nechci. Nemám potřebu spánku, včera jsem se probudil v 6 ráno, plně odpočat, dnes v 5 hodin. Rozhodl jsem se astrálně cestovat. Ležel jsem na zádech a uvolňoval se. I když tělo bylo ze spánku uvolněné dost, přeci jen to šlo ještě více. Myšlenky mě zalétávali málo, méně než v předchozích dnech. Uvolnil jsem se fyzicky a chtěl jsem i mentálně. Počítal jsem od 50 do 0. S důrazem na mentální sestup. Jít hlouběji atd... jako hypnóza. Toto počítání nemělo moc efekt, tak jsem si to dal ještě jednou. Představoval jsem si, že ležím ve výtahu, který se mnou jede do podzemí, do hlubin země.
Po krátké "černé" pauze jsem byl v transu. Ihned jsem se chopil metody šňůry a šplhal nahoru z těla. Byl jsem venku hned, ale o to rychleji jsem "zapadl" zpět do svého těla, tak jsem šel ven znovu. Pokoj byl ale jiný, nábytek nebyl na svém místě a navíc jsem nemohl proletět oknem, to mě rozhodilo, začali mi zalétávat myšlenky a spadl jsem do LD. Byl jsem ve hře Quake 3 !!! :-) Zážitek na první pohled skončil.
Seděl jsem v kuchyni a přemýšlel o tomto astrálním cestování, proč jsem nemohl proletět oknem. Vracel jsem se zpátky do pokoje a omylem jsem prošel dveřmi, došlo mi, že stále cestuji. Měl jsem z toho velkou radost, všechno bylo tak, jak má být. Nebylo pochyb, že jsem zpoutal zalétávající fantazii a vše je reálné. Rozhlížel jsem se po pokoji, vše bylo reálné, hledal jsem trochu chyby, něco, co není na svém místě atd.. ale nenašel. Přemýšlel jsem, že bych evokoval nějakou bytost, což je v astrálu blbost, jak jsem si uvědomil, tak alespoň přivolat. Jen jsem na to pomyslel, ze stěny vedle knihovny vylétla jedna bytost. Byla šťastná, že jsem šťastný a to ještě více umocňovalo mé štěstí, že za mnou někdo přišel. Ta bytost byla ASI mužského charakteru, těžko říct. Měla zelený obleček, tmavší zelené kalhoty a světlejší zelené sako a klobouk, spíše cylindr. Výška tak asi 120-140 cm. Chytli jsme se za ruce a začali se točit v prostoru, jakoby tancovat do kola. Za chvíli jsme se pustili, chtěl jsem si s ním promluvit, zeptal jsem se ho na jméno. "T....." zněla fonetická odpověď. Zeptal jsem se, co dělá, řekl, že je "propagandistická bytost" ( Takhle to řekl ). To mě naprosto dostalo, nevěděl jsem, co si pod tím mám představit, co jako propaguje ??? ( že by AC :-) ) Napadlo mě, že tohle je tak neuvěřitelné, že si to musím zapsat, než to zapomenu, otočil jsem se zpět a vsunul se do svého těla. V těle jsem si uvědomil, co za blbost jsem to udělal, vždyť já jsem mu vlastně utekl. Tak jsem si to alespoň zapsal.
Jméno bytosti znám celé, ale nehodlám ho napsat bez jeho dovolení.
34: dne 12.8.2004
Dnes jsem se probudil v 4:30, což se mi nelíbilo. Převaloval jsem se hodnou chvíli v posteli, pak se šel napít, pak to samé. K ránu, když už obloha byla světlejší jsem měl pocit, že za chvíli budu astrálně cestovat. Dodal jsem si odvahy, abych nic nezkazil a naplánoval, kam bych letěl. Pak jsem použil nový trik a řekl si, že nikam cestovat nebudu, abych s tím nepočítal = častá příčina neúspěchu. Tato cesta začala v LD. Jako první jsem se ocitl doma v pokoji, obletěl jsem párkrát místnost a přemýšlel jsem, jestli mám jít na ulici nebo ne, jelikož proletění okna mě už párkrát vrátilo do těla. Proletěl jsem nakonec oknem, venku byla zima a sníh. Spadl/Sletěl jsem na zem a najednou bylo jaro, a nyní jsem si uvědomil, že to je jen LD. Zjistil jsem to také, že jsem si nepomatoval, jak jsem se ocitl v pokoji, gravitace, rychlý čas atd.. Soustředil jsem se na tělo, tím jsem se dostal do svého spícího těla a byl jsem v transu. Použil jsem šňůru a za chvíli jsem byl venku, přemýšlel jsem, co jsem chtěl dělat. Letět za kamarádkou - vzpoměl jsem si. Myslel jsem na ní a nic. Tak jsem vyletěl na střechu a díval se směrem, kudy bych to vzal přímo "po staru", ale moc se mi nechtělo za ní tak zdlouhavě letět. Pomyslel jsem na ní ještě jednou a vyšlo to. Chvilku jsem se poflakoval v jejím pokoji, byla zrovna asi na chalupě. Její normální pokoj, kde jsem také při dřívějším AC byl vypadá jinak.
Pak, ani nevím jak jsem se ocitl na skalách. Byla to nějaká turistická vyhlídka, bylo tam tak 5-8 lidí. Zajímalo mě kde a kdy jsem. Zeptal jsem se jedné holky, kolikátého je, odpověděla, že je 13tého. - Normální lidé mohou odpovídat, ale při AC člověk komunikuje s jejich myslí přímo, tento, většinou krátký, rozhovor člověk nemůže postřehnout, neboť nepozoruje sled svých myšlenek a nedokáže tedy odhalit, že část jeho myšlenkového pochodu se baví s nějakým astrálním cestovatelem. Výsledek je ten, že se dá s lidmi komunikovat, aniž by si byli čehokoli vědomi. Pár takových případů se stalo i Bobu Petersonovi. Letěl jsem spokojen pryč, ale pak jsem si uvědomil, že mi 13tého tedy nestačí, co třeba měsíc, rok?? Nakonec jsem letěl na nedalekou skálu, kam se lidé nemohli dostat. Rostla tam malá borovička, tak 30cm vysoká. To místo se mi převelice zalíbilo a rozhodl jsem se, že si zamedituji. "Sedl jsem si" se zkříženýma nohama, pozastavil chod myšlenek a ponořil se do všudypřítomného a všeprocházejícího božského Ticha. Po nějaké době jsem se plynule přesunul do fyzického těla.
34: Leden až Březen 2005
Tyto zážitky jsem si dříve nenapsal, což je velká chyba. A pouze matně si je pomatuji. Dotýkají se však cíle samotného. Pro běžného astrálního cestovatele nejsou potřebné a ani jim nemusí porozumět, pro pokročilé jogíny a mystiky mohou být inspirací. Vzhledem k tomu, že tyto řádky píši asi rok poté, tak přesná data neznám a nyní s větším odstupem vidím všechny chyby, kterých jsem se dopustil, že jsem neuspěl, jednak ty, které jsem udělal přímo při toužení po osvícení a jednak dlouhodobější sklony mysli, na kterých musím pracovat a přemoci je. Na následující zážitky nebylo třeba opouštět tělo, já jsem to přesto zkoušel a proto je zde předkládám.
Poslední dobou mnou žije přítomnost a já žiji jí, ze začátku jsem se snažil já žít jí tak, jak jsem si přinášel z dlouhých meditací, ale nyní žije přítomnost mnou, není mezi námi rozdílu. Před nějakou dobou jsem se odprostil od své osobnosti, popřel jí a žil svou neosobní přirozeností, nebo se o to alespoň v delším časovém období snažil. Nechal jsem tělo konat svou práci, přičemž jsem byl vědomě oddělen od těla a svou pozornost měl obrácenou neustále dovnitř a zároveň ponechal trochu pozornosti mysli, aby mohla řešit věci světského života. Nevnímal jsem žádnou oddělenost od okolního světa. Ve všem, co jsem prožíval a s čím jsem přicházel do styku svými smysli, jsem nacházel sám sebe v podobě všeprostupujícího nekonečného Ticha, kterým jsem byl i sám. A to všechno v nekonečně malých časových intervalech, které se zpřítomnily v neustále se tvořící přítomnosti a v neosobním postoji, který jsem si nemusel ani moc připomínat po jeho zažití. Tento život beze mě samotného vskutku vede k osvícení. Ale vásány přitáhly mého osvobozeného ducha zpět k individualizované osobnosti po pár týdnech, aby mě ukázali, že je nutné zpracovat zejméná svou nižší přirozenost a překonat vášně a sklony mysli.
V tomto období jsem meditoval celkem často, tak 5x denně a vždy to bylo delší než hodinu každý den. Fyzický výsledek je ten, že člověk nepotřebuje spánek. Já se však v noci občas nudil a spíš jsem si chtěl spánku dopřát. Také jsem několikrát astrálně cestoval, ale ani v této době jsem nepovolil ve svém úsilí o dosáhnutí nejvyššího, absolutního cíle. Když jsem opustil tělo, nezajímalo mě, kde jsem se nacházel a co jsem tam dělal. Obrátil jsem svou pozornost dovnitř. Zvnitřněl své pozorování k hledání abstraktního cíle hodného pozornosti :-) Maharšiho otázka "kdo jsem já" se zaujetím tázacího postoje a pozorností nasměrovanou do nitra vytvoří velmi silný proud, který v tu ránu táhne tázajícího do nitra. Je to mnohem efektivnější, než v běžné meditaci, jelikož při astrálním cestování uskutečňujete každou myšlenku. Takový postup jsem používal já. Pokaždé jsem byl vtažen tímto mocným proudem do sebe samého, abych se rozprostřel po celém vesmíru. To je velký rozdíl oproti astrálnímu cestování, kde jste jednotka na nějaké pozici ať už v čase nebo mimo něj ve "vesmíru", zde však jste všeprocházející prázdno, čili celým tímto "vesmírem" a stejně jako ve vašem mikrokosmu v sobě máte miliardy buněk, atomů a molekul, které vám jsou "ukradené", tak jako vesmír v sobě máte galaxie, hvězdy a planety a jsou vám taky "ukradený" :-)
Při první cestě, kdy mě to napadlo. Jsem si položil otázku,"Kdo jsem já", analýzi této otázky jsem zpracoval dřívějšími meditacemi a věděl jsem, co mám hledat. Jen když jsem na tuto otázku pomyslel, celý prostor ve kterém jsem se nacházel zčernal. Zaniknul ve víru svých vibrací, které mu náleželi a které jsem nechal za sebou strmou cestou "vzhůru" od fyzického i astrálně projeveného světa. Začal jsem se bát o své ego, bál jsem se o svou individualitu, že by mohla zaniknout ( což vpravdě musí ! ). Díky tomu jsem opět spadl a utekl do svého těla, kde jsem si to strašně vyčítal.
Při další cestě jsem věděl, kde jsem udělal chybu a říkal jsem si, že jí tentokrát překonám, že nechám osobnost zemřít. Začínal jsem ze snu, který jsem měl. Zastavil jsem v něm čas a nechal ho zmizet. Prostě celou tu snovou scénu zmizet v prázdnotě. Ponořil jsem svou pozornost do sebe a tázal jsem se po svém pravém Já. Opět mocný vír mě unášel, je to mocný vír přitažlivé síly pravého Já, které se očividně nemůže dívat na svojí nedokonalou individualizovanou napodobeninu :-))) Zmizelo i prázdno, které bylo do té doby pojmenované, nyní však ztratilo jména i ono. Dostal jsem se "dál" než minule. Ale zaseknul jsem se, byl jsem sice rozprostřen po nekonečném vesmíru, ale pouze v nyní, v přítomnosti. To mě nestačilo. Trochu to odvedlo mou pozornost. Něco mě bránilo pokračovat. Byl jsem to já sám. Byl jsem pojmenovaný, pořád jsem se jmenoval Martin, a Martin byl ten, který chtěl dosáhnout cíle. Ego se nemůže vzdát sebe samého, dokud se uvědomuje jako ego, osobnost, individualita. Chtěl zbavil jsem se jména, osobnosti a vše co s ní bylo spojeno myšlenkovým aktem. Pocity jsem měl, že jsem jakoby "poskočil" někam. Ale to bylo všechno.
Při třetí cestě jsem se už nemusel soustřeďovat na sebestřednou otázku, ale nastolil jsem v mysli mentální postoj, který jsem měl již naučený. Vtáhl jsem se do nekonečně malého nitra, které se ukázalo nekonečně velkým vesmírem. To mi nestačilo, chtěl jsem v sobě pohltit všechny časy, minulost, přítomnost a budoucnost a obsáhnout v sobě celé universum. Začal jsem se rozplývat, nechal zaniknout mysl a pouze poslední myšlenky smrti jsem nechal nasměrovat správným směrem jako danou setrvačnost směrem k vzdání se osobnosti. I když jsem se seznal stejně nekonečným jako vesmír, který se mě zdál celkem malý z pohledu, který je mimo časy, tak jsem měl stále svou osobnost, neustál jsem si mohl říct, tohle jsem já, a to i přesto, že jsem se právě toho snažil zbavit. Objevily se další myšlenkové sklony, které mě strhávali zpět, sklony k individualitě. Bojoval jsem proti těmto sklonům, ale .. byl jsem to už zas starý já, kdo proti tomu bojoval a nebe mi bylo uzavřeno i pro tentokrát. A ještě párkrát bude :-)
34: dne 16.12.2005
Dnes jsem byl opět venku, domnívám se, že jsem byl stále na pozici těla a nikam dál nešel. Kolem však bylo šero. Zanechal jsem šero šerem a obrátil svoji pozornost do nitra, z extravnímání do introvnímání. Něco jako když obrátíte tričko naruby, takový pocit máte, když přehazujete pozornost. Při jejím obrácení do nitra mě chytl nesmírný proud přitažlivé síly mého pravého já, toho, co je za myslí, jenž je v individu- alizované podobě vědomím já ( bez mysli ), či átmanem a ve své odosobněné podobě vševědomím, či brahma. Těžko popsat, co se dělo pak, mé mysli se to zpočátku zdálo, jako že jsem ve víru, který mě unáší kamsi do výšin, i s tím točením. Po této cestě jsem slyšel různé hlasy, ale nehodlal jsem si jich všímat a pochybuji, že by mě měli co říct. Pak jsem byl opět v těle. skoro bych řekl, že ten vír měl svůj cíl v mém těle. Možná tam bylo něco víc, pokud ano, tak si to nepamatuji, ale nepředpoklá- dám to, jelikož má osobnost nebyla jakýmkoli způsobem povznesena, nebo změněna na určitou dobu. Proto tento zážitek nepovažuji za úspěšný jako ten dříve.
34: dne 18.12.2005
Dnes jsem se ocitl ráno kolem 5 v transu, ale v jakém a kde, to mi vrtá hlavou. Zážitky podobného charakteru vyloženě nemám rád a pokud mé pozorovací schopnosti "přítomnosti" nejsou zrovna v období plusu, tak je nemožné zjistit co se doopravdy děje. Inu, ležel jsem na posteli a byl v transu, nemohl se hýbat, ruku jsem měl nad hlavou a nemohl jí zvednout, přesto jsem dokázal volně pohybovat zápěstím a točit s ním. Něco takového je blbost a není to možné. Zde například moje pozorovací schopnosti selhaly, místo toho přišli myšlenky, že už jsem se to za tu dobu nějak naučil a člověk pak uvěří tomu, co je mu milejší. Jednoduše - to byl sen. V tomto snu, který jsem ovšem považoval za realitu jsem chtěl astrálně cestovat. To se za podařilo velmi snadno, v mém pokoji stál dospělý člověk menšího vzrůstu a nebyl zrovna milý, měl trochu poničenou tvář, zřejmě nějaká nehoda. Tak jsem se vrátil do těla. Vstal jsem a přemýšlel jsem o tom, koukal jsem se z okna a přemýšlel, že bych si to třeba mohl zapsat. Mezitím jsem si všiml, že všechno je nějak divné a tehdy mi došlo, že i toto je sen a že vše bylo na nic. Tak jsem se nahodil zpět do fyzického těla, konečně reálného.
Komentáře
Přehled komentářů
cialis professionals https://krocialis.com/ - does cialis really work generic cialis paypal
sbbolthdchicyBtjSmibea
(cycleHtf, 26. 5. 2021 13:42)cialis going generic https://cialishav.com/ - best price for cialis 20 mg cialis manufacturer coupon free trial
tnoegfdchicyBtjSmibel
(roockAsd, 26. 5. 2021 12:39)cialis https://cialisjla.com/ - cialis to buy cialis online
cialis without prescription afhsdbcMoughfikce
(Floatloh, 26. 5. 2021 2:27)generic cialis cvs https://rcialisgl.com/ - does cialis increase blood pressure gneric cialis
geeahdchicyBtjSmibea
(HichSwa, 25. 5. 2021 17:43)cialis online canada https://ckacialis.com/ - cialisis buy cialis canada
cialis cheap afhsdbcMoughnmnqj
(RebfFloat, 23. 5. 2021 5:56)cialis 20mg price https://rcialisgl.com/ where can i buy cialis in the uk
Kemadrin fdvaefbfbldchicyBtjSmibev
(Lebncycle, 21. 5. 2021 22:36)med pharmacy https://xlnpharmacy.com/ online pharmacy worldwide shipping
tadalafil 40 mg india olgstnoegfdchicyBtjSmibeo
(Gtnbroock, 20. 5. 2021 12:27)generic viagra prices https://jokviagra.com/ buying viagra online legal
side effects of tadalafil hvdgeeahdchicyBtjSmibeq
(BbshHich, 19. 5. 2021 16:44)does medicare cover viagra https://loxviagra.com/ expired viagra
cialis shop online afhsdbcMoughgneeo
(RebfFloat, 17. 5. 2021 4:55)cialis store in korea https://rcialisgl.com/ - viagra vs cialis vs levitra reviews cialis supplier uk
metro viagra fhwsbbolthdchicyBtjSmibek
(Fmrfcycle, 4. 5. 2021 15:31)cialis no prescription paypal https://cialisee.com/ - generic cialis 20 mg canada cialis with dapoxetine
discount cialis online afhsdbcMoughlstod
(RebfFloat, 4. 5. 2021 2:40)pharmacy online cialis https://rcialisgl.com/ lowest price cialis
Terramycin frbdcacldchicyBtjSmibeq
(Jebgcycle, 3. 5. 2021 16:39)Zyvox https://pharmacylo.com/ overseas pharmacies
in house pharmacy dgsbvfdMoughggbld
(LhdvFloat, 30. 4. 2021 20:26)which one is better viagra or cialis https://asciled.com/ - genericcialis cialis with dapoxetine
prices levitra fbdcacldchicyBtjSmibev
(Jbsdcycle, 30. 4. 2021 10:57)canadian prescriptions https://onlinecanda21.com/ Voltaren
louisiana board of pharmacy afhdbcMoughkhxuy
(RfvbFloat, 29. 4. 2021 3:34)buy voucher for cialis daily online https://cileve.com/ cialis 5mg tablets
thesis phd fcsgsaxzvofbldchicyBtjSmibeo
(Abdgcycle, 28. 4. 2021 17:19)Colospa https://canadianeve21.com/ canadian pharmacy cialis
tadalafil 20 mg soft tabs olgsasbnvoegfdchicyBtjSmibew
(Gvdbroock, 23. 4. 2021 18:32)cialis tadalafil 20mg https://boxtadafil.com/ - does tadalafil expire ambrisentan and tadalafil
bills pharmacy afhdbcMoughpgmlx
(RfvbFloat, 23. 4. 2021 7:16)cialis tablets https://cileve.com/ cialis free trial
best prices for levitra fbdcacldchicyBtjSmibex
(Jbsdcycle, 23. 4. 2021 0:16)northwest pharmacy/com https://onlinecanda21.com/ Viagra Plus
ca board of pharmacy dgsolbvfdMoughocigp
(FloatVed, 27. 5. 2021 3:30)